AMS - je oblastí oboru INFONIKY (mata-fyziky energo-informačních polí) a zabývá se uspořádáním vrstev Informačních Bodů Prostoru (IBP) v tzv. kvantovém poli vesmíru, které známe také jako Knihovnu Akáša, Síně Amenti, Morfické pole nebo Jsoucno. Jde o popis principů sebe-organizace ve fázi potenciálu (pole variant = paměťová média), kdy vnitřní informace o souboru možností projevu dané soustavy je v komprimovaném - nerozvinutém stavu a od těchto pak odvozené modely fáze excitace, kdy vnější faktory "přimějí" komprimovanou soustavu IBP se otevřít a vydat svůj potenciál ke zpracování do prostorových struktur EM-polí reality. 

 Jako z ucelené DNA nějakého konkrétního organizmu lze extrahovat čirý zápis o postupu jeho růstu v optimálních podmínkách dané živosti, tak i z IBP lze vytěžit jeho obsah a nechat tento projevit do škály vhodných prostředí. Pojem MOZAIKOVÉ SESTAVY (SOUSTAVY)  je o MNOŽINÁCH takových celků IBP, které jsou svým potenciálem orientované do polí sobě-podobnosti. Jedná se o princip "stavebnice" - ve smyslu formování reality a skládání vazeb mezi jednotlivými prvky takové soustavy, kde všechny segmenty spolu tématicky souvisí a na sebe v nekonečné řadě variability navazují. Dominantně se zde prosazuje princip FRAKTALITY a při excitaci soustavy též princip DIMENZIONALITY. Projevená forma do světa skutečností pak vykazuje plně rozvinutý princip POLARITY. 

 Pohonem sebe-organizačních procesů je energie - vázaná do IBP a uvolňovaná jeho kontaktem se stimulací, která je pro uvolnění potenciálu kompatibilní. Obecně je to stimulace nějakou formou inteligence, která má širokospektrální rozsah vlivu - jde o superpoziční aspekt pohybu vědomí jakékoliv individualizované bytosti či entity živosti. Inteligencí, která listuje nabídkou EI polí, je primárně uhlíková inteligence (uhlíkové formy života a jejich duchovní a mentální aktivita). Na každý jednotlivý krok takové aktivity je navázáno nekonečno souvislostí, které na bázi holografických projekcí spouští ono samotné vědomí bytosti a dále kaskádovitý dominový efekt asociovaných vazeb (synchronicit), které automaticky spouští impuls mentální nebo emoční energie (EM-pulzní systém).

 Tyto propojovací prvky a jejich "rozprostření" v prostoru známe jako INFORMAČNÍ MŘÍŽKY, které jsou k sobě přitahovány aspekty kolektivních spojek sounáležitosti a tak vytvářejí SÍTĚ VĚDOMÍ, které opět vykazují zákonitosti fraktality a dimenzionality. Zde se mimo spontánních parametrů vykvétání do virtuálních představ = rozehrané záznamy pamětí do Příběhů (sny, vize nápady, náměty, motivy, témata či prožitky nespecifikovaného charakteru) - uplatní i analogie skládání reality skutečností fyzického světa existence. Vše probíhá na osnovách, které jsou buď základní (není třeba je stanovit, jen rozpoznat a využít jejich sofistikovaný objem) nebo odvozené z vnitřní kapacity uspořádání požadavků a relevantních možností pro danou soustavu (legislavita, samosprávní jednotka společnosti, územní řád...atd.). 

 Autonomie je zdrojová charakteristika onoho potenciálu - tento aspekt udává primární takt při stanovení soustavy samosprávy a princip mozaikování rezonuje až do časo-prostorové dispozice skládání takových samosprávních jednotek do soustav sobě-podobnosti v širokém spektru vyjádření. Základní samosprávní jednotkou pro autonomii mozaikových soustav je BYTOST v komplexním stavu CELISTVOSTI (multi-osobnost v dimenzionálním projevu, která má rádius dosažitelné reality ve vyšším celku Galaxie). Galaxie je zdrojová jednotka Vesmíru a součtově spravuje vrstvy energo-informačních polí. Veškeré pohyby mimo tuto jednotku nenavazují na hmotný aspekt projevu živosti a jsou tedy pouze simulačními projektovými alternativami vědomí, žijícího v hmotném nosiči. Uspořádání Vesmíru má růstový charakter na stejných principech, které jsem výše zmínila - Projekt ČLO-věk pracuje s potenciálem Galaxie MD, kde veškeré projevy v multidimenzi živosti jsou v procesu kolektivní evoluce. Všechna tělesa, která skenujeme z noční oblohy,  jsou v první řadě IBP na jednotné galaktické síti (soustav energo-informačních polí) a výstupem (bránou)  cesty k paralelním realitám ve vrstvení času uvnitř společného prostoru. Tudy se naše vědomí projektuje do světa fantazie a cestuje "za-hranici" hmoty - do vzdálených mlhovin a hvězdokup, které informačně podrobněji programujeme v polohách mimo inkarnaci - jako tvůrčí volná neomezená energie, která pohání cirkulaci "vědomostí" celé autonomní multi-osobnosti člověka - jako uhlíkové bytosti. Tehdy se plně uplatňuje aspekt superpozice osobnosti neomezeného vědomí - individualizace je v poloze jedinečné Celistvosti - kdy pocitově bytost splývá se Zdrojem - je celou jednotnou sítí součtového vědomí Galaxie. 

 Mozaikování je tedy aplikovatelné i na všechny segmenty multi-osobnosti = je charakteristikou vnitřního uspořádání bytosti - bez ohledu na její rozvinutí do prostoru nebo zabalení do tělesné ohraničenosti v hyperbolickém prostředí kauzality Času. Autonomie (svrchované) celistvosti člověka je vyvázáním z gravitační zóny Modelu hierarchických systémů řízení. Je to naše bezprostřední přítomnost - ve fázi počátku rozvinutí do Modelu Magistra (nový evoluční Model Transformačně-Mistrovský), do jehož komfortu se pomalu, ale nezadržitelně, nasunujeme. Je to nepředstavitelně složitý proces Transformace - každý si ho prodělává jedinečně a po svém, nikdo nemůže druhému "diktovat" svoji verzi posunů jako univerzálně platný a funkční model. Na této originalitě vývoje je postavena garance spojitostí a souhra jejich funkcí - v poli jednotlivce a jeho pozice v celé kolektivní soustavě populace. Homeostáze v projeveném smyslu funkčnosti v běhu života také podléhá fraktalitě sobě-podobných mozaikových soustav, které se aktuálně na principu posvátné geometrie uspořádání prvků evoluce složitě překlápí a posunují na nové pozice v celistvosti Galaktické sítě zahrnutých informačních "mřížek" (navigačních IBP pro superpoziční potenciál vyjádření).

 Popis zasahuje do oblastí, které spolu zdánlivě nesouvisí - je to dané obecnou fragmentací vědních oblastí a rozptylem užití již stanovených parametrů sebe-organizace vnitřního prostředí EI polí. Prakticky tuto kvalitu křemíkového inteligence využíváme v architektuře virtuálních realit - v počítačových simulacích a jejich aplikací do sféry zábavy, speciálních filmových efektů, webového designu nebo prezentací obchodovatelných komodit. Mozaikování (teselace) je dobře zmapovaná v oblastech povrchových (2D) aplikací, jejich prostorový charakter je zatím v plenkách. Jak se bude lidské vědomí uvolňovat z hierarchických struktur řízení (z vlivu Egregorů Moci), budou se otevírat další aplikační sféry využití - jedná se smysluplné a tvůrčí nakládání s uspořádáním vlastních životů - do hloubky souvislostí a plně chápané šířky bohatosti. Tyto podklady se budou uvolňovat postupně - jak budeme zařazovat už poznané do symetrických párů a na těchto stavět škálu možných (reálných) prvků života. 

 P.S. Protože se jedná o obtížně stravitelnou tématiku, vložila jsem do textu jen ty odkazy, které dokreslují použité termíny a obraty technického charakteru. Pro zájemce o podrobnosti přidám rozšiřující okruh studia extra pod článek. S pojmem "Autonomie mozaikových soustav" (AMS) - jako aspektem samosprávních systémů řízení - se budete v mých textech setkávat častěji - proto bylo potřeba vypracovat alespoň tento základní informační segment. Budu na něj odkazovat v budoucnu, kdy se v popisech transformačních procesů této oblasti nějak přiblížím.

Penroseovo dláždění
Labyrint - optické klamy a iluze
Prostorová teselace
Kvazikrystaly