...jako KONTAKT DUŠE s realitou, jinými slovy: když je DUŠE v akci...

 Dusík (NITRO-GEN) v asociaci vyjadřuje vazbu na člověka a jeho elementární uspořádání do světa bytí...skrz DUŠI a její vnitřní pouto do genetické linie všech generací lidstva, které vstoupily do evoluce svého druhu. Dusík se transformoval skrz primární IBP atomu Vodíku, jako ostatní Elementy Pandory a jako je Duše v životě člověka programovým schématem, je i Dusík programovou matricí "výživy" organických forem existence. S vodíkovým párem (H-H) je základní stavebním segmentem nukleových bází DNA a replikovaných aminokyselin - tyto jsou pak v podobě bílkovin "hmotou" organického těla - tedy i toho lidského. 

 Dusík má pro-tónové číslo 7 a chemickou značku N (Nitrogénium)... "N" je variabilita písmene "Z" (otočeno o 90°) a proto má v Abecedě Lidštiny specifickou funkci Nového Začátku - v obecném smyslu, který zde vyjadřuje vazbu na přepis genetické informace pro růst nového života (nových buněk). 

 Asociační programová schémata, která dávají metabolismus Dusíku do souvislosti s Duší a jejím programovým plánem pro danou inkarnaci, jsou postavená na fraktalitě prostředí, kde se život vyvíjí a na přirozeném procesu přenosu informací mezi množinami sobě-podobných celků, které vytváří realitní pozadí evoluce. Rovněž zde platí, že všechno se vším souvisí a koloběh dusíku, jak je zmapovaný v cyklech svého putování planetárními sférami živosti, spojuje jednotlivé segmenty do sofistikovaných vzorců vrstev dané reality. Uspořádání nejmenšího organizmu je v koncové fázi plnohodnotné s množinou vyšších strukturálních celků (člověka) a v této rovině jsou sobě navzájem nepostradatelní v symbióze podpory a potřebnosti. Nejde jen o "potravní" řetězec - jde o tok životní energie ze systémové podpory, kde každý jednotlivý člen společenstva (mikro i makro systémy) odevzdává přesah svojí nad-hodnoty ve prospěch podporovaného Celku. Převaděčem pránické stravy brethariánů je mikro-flóra symbiotických bakterií, které jsou tímto informačním tokem stimulované k uvolnění potřebných prvků pro stavbu aminokyselin - tedy hlavně dusíku, protože metabolismus uhlíku a kyslíku je realizovaný skrze dýchání...

  Možná si říkáte: "Proč se zabývat těmito Elementy, vždyť chemie a fyzika prvky už naprosto dokonale prozkoumala a popsala...". Jenže ono to není tak docela přesné = teprve propojením fyzikálních vlastností prvků hmoty s jejich informační zdrojovou osnovou a motivy, zakomponovanými v polích domén inteligence, lze pochopit podstatu života komplexně - tedy v souvislostech bytí v proměnách hmoty a energie, datových registrů paměťových záznamů a struktur skutečností, kde syntézy probíhají. Jak funguje prolínání vrstev multidimenze živosti a jak je hmotná škála vyjádření nezbytná pro evoluci obecně. Člověk patří do kolektivu bytostí, které tyto vrstvy přetvářejí a upíráním této primární evoluční nezbytnosti, jak se snaží některé ezoterní duchovní filozofické směry, bychom upírali rozvoj i celé škále dalších životních forem, které jsou na Projektu Člověk závislé - a to od částic atomů prvků a energie sluncí a hvězd až po světelné entity, které tyto hvězdné soustavy obývají ve všech koutech Galaxie - tedy vrstvy života 3D -  6D v rámci Celku 1D - 8D...dimenzí realit bytí. Elementy Života nejsou tedy "jen" zbytečná hmota pro rozmar nesmrtelného Ducha nebo epizoda jeho okrajové aktivity v pomíjivosti toku Času - jsou to JISKRY ŽIVOTA samotného a jsou jeho primárním základem i nejvyšším vyjádřením. Základní vlastností člověka, který by o sobě mohl říci, že je duchovně "probuzený", je úcta k životu v jeho spektru vyjádření...znamená vidět život ve všech věcech, ctít ho a chránit, respektovat jeho proměnlivost v principech polarity, dimenzionality a fraktality a od této životní filozofie pak odvozovat vše ostatní - tj. i klasifikaci HODNOT v žebříčku kvality, které objem požadovaného musí vyvážit objem odevzdaného...

Když spánek usadí se
na tvých víčkách sevřených,
když radost duše vykreslí
příběh jak z pohádky střižený,
když světlo a stín, světlo a stín
naberou rychlost magického jiskření,
pak nepodléhej klamům mysli,
spolkni touhu spustit křik
a nedovol střípkům toho příběhu,
aby uletěly branou zapomnění.

Ty krásné chvíle světel tanců,
co noc co noc ty duše tančí,
jak studánkové víly,
stříbrem Luny oděné,
tam v dálce světů pustých lidí,
kde i pírko vážilo by tuny,
kde i letmá myšlenka tvá
zazní jako hromobití.

Možná jednou zjemníš mysl,
možná čas ti podá ruku,
a vyvede tě do těch krajů magických,
které jsou a nejsou, znáš i neznáš.
Světlo a stín, světlo a stín…

Laterna Magika z osobní sbírky básní

Doplňující komentáře k tématice na Facebooku