...je souhrnný významový aspekt, který symbolizuje aktuální energie, které proudí do noosféry Země a stimulují naše receptory, kterými vnímáme své bezprostřední okolí v projevu života do kolektivní reality. Možná i proto v názvu probleskuje chladivý efekt arktických plání, obraz rodinky ledních medvědů a ladné pohyby hejna kosatek, které loví v polárním moři. Jako protiklad k vlně veder, která nás účelově griluje v záplavě slunečních paprsků. Jsou to očistné emise kosmických částic - průchodem ionizačními filtry planety získávají přesně takovou vlnovou délku, která optimálně vyhovuje současné fázi přeměny EMpolí systémové podpory života. Je to proces, kdy můžeme náhle přijít o veškeré "iluze", kterými jsme sami sebe klamali. Neochotní čelit realitě jako takové jsme si vytvořili schémata vlastní reality. Jsou to fiktivní příběhy, kterými konejšíme nenaplněné vize, neuskutečněné plány a nepřízeň "osudu"...jsme iluzionisté vlastních životů a kupodivu tato činnost je tvořivostí, která nám jde obecně nejlépe. Schémata, kterými si tyto "domečky z karet" držíme ve zdání pevné stability, se momentálně rozpadají - nahrazuje je vyšší verze projektivity vědomí. Jsou to dispozice člověka, který se posunuje do nově instalované architektury prostředí kolektivní reality - do průzračných chrámů duchovní, mentální a emoční citlivosti v přístupu k práci s energo-informačními poli... Na tyto aktivity pak navazují již jinak koncipované strukturální vrstvy živosti. Jsou více orientované na užitek společnosti, ve které se pohybujeme - s tím, že je automaticky dané, že v prosperujícím společenstvu bytostí prosperuje optimálně každý jednotlivec, který se ke kolektivu počítá.

 Doznívání starých hierarchických struktur přináší různé podivnosti v chování lidí - můžeme si všimnout, že některé dříve uznávané formulace o vyšších duchovních pravdách již neladí k vnímanému kontextu vlastní zkušenosti. Čerpáme je z již otevřenější paměťové základny - tedy nejen podvědomě, ale v přímém přenosu a s okamžitým výsledkem osobního hodnocení. Tím dochází k efektivnějšímu zařazení sdílených informací a proto i k jejich efektivnějšímu zpracování.

 S koncem májových hvězdných konstelací se bude měnit i kvalita datového toku z galaktických sfér distribuce podpory pro instalace nových komponentů naší kolektivní reality. Co jsme "spárovali", to už zůstane v symetrickém postavení a nyní budeme projektovat dimenzi souladu propojených vláken života. Jsou to abstraktní pojmy - v reálu to bude obnášet oblast "ztrát a nálezů". 

 ARK-TIKA v sobě nese rozměr Času = jde o symboliku stále běžícího napojování na vyšší časové sféry v prostoru Galaxie - jak fraktalita prostředí udává takt a jak se prosazuje aspekt Autonomie mozaikových soustav. Ten nahrazuje dříve preferované hierarchické vedení, které již nevyhovuje možnostem, které člověk ke svému vývoji potřebuje. Jak jsem uvedla - Portálová kompozice je ve znamení polárních oblastí planety a nese rovněž kód ARCTURUS = souhvězdí Velké Medvědice - které prochází rozsáhlou rekonstrukcí svého duchovního působení na hmotnou dimenzi života. Toto informační pole, ze kterého se uvolňují holografické projekce "nápověd" pro channelující distributory, kteří pracují pro mocenskou instituci Egregoru Moci, spadá do sféry PASTÝŘE...a my jsme bývali ovečkami, které pastýř pásl pro svoje zisky a elitní blaho.. Toto období končí - pokud ještě někdo bude cítit potřebu budovat závislosti na starých strukturálních modelech řízení  - pak půjde již jen o dojezd sekvencí aktivních událostí, ale nová schémata reality ve starém uspořádání už vznikat nebudou.

 Jako lidstvo se pohybujeme v zónách zkreslených představ - tyto nezaniknou (či se nenarovnají) mávnutím kouzelného proutku - jsou to kolektivní souhry aktivit, které nás posunují z vlivu sebeklamu. Kdo klame sám sebe, ten klame i svoje okolí, nabízí klamný pohled na preferovaný obraz skutečnosti a toto rezonuje do širokého okruhu působnosti. Rozvlněné kruhy působení jednotlivců se překrývají a společnost je podivně roztřepená - názorově i hodnotami. Z tohoto začarovaného kruhu nyní vystupujeme - víc a víc se budeme podivovat nad tím, čemu jsme byli ochotní věřit a čím jsme ideologicky vycpávali svoje vnímání světa...jsme v procesu odklapkování...

 Arianský volací klíč:

Kadže Živa mia
Luba senta ČI-a
Á-na KA Draga
pacha via Mága

 je o "závislostech" na virtuálních koncepcích, které předkládáme "veřejnosti" s jednoznačným účelem - abychom tvarovali její úhel vnímání naší osobnosti, aktivity a projevu. Je to výňatek z pravidel ke hře Posvátný Labyrint, kde hráč je naším obecným prototypem = má všechny lidské přednosti i slabosti, vykazuje modelové aspekty chování a zachování v životních situacích. Volně přeloženo, jde o pravidlo opakování či návratu = hráč prochází tolika scenériemi, že pokud nebude pravdivý v projevu a kontaktu s prostředím, prozradí se v analogickém sestavení událostí na jiném místě a v jiném čase. Paměť účastníků, kteří s ním herní realitu sdílejí, je volně k dispozici a oni srovnávají - také musí hrou projít s nejoptimálnějším skóre - proto je projevená míra upřímnosti základním parametrem aktivního hráče. 

 Kompozici dolaďuje báseň, která v abstraktním obraze nabádá k mnoha-úhlovému zkoumání podstaty skutečností, se kterými vejde člověk v kontakt. Je to cesta ze závislosti vazby Pastýř-Ovečka:

Z výšin...z dalekých Krajů
tichá Píseň přichází.
Zvonivá slůvka Jinotajů,
v Melodii vpletené Důkazy;
O Láskách dávných
O Činech správných
O společných Vizích...
O Tikotu Hodin slunečních

 Popis je součástí Portálové sekvence 2017