Tato Portálová kompozice je předvojem většího konvoje strukturálních datových celků, které míří ze vzdálených končin Galaxie do naší Sluneční soustavy. 

 Vesmírné objekty, které máme zakreslené na hvězdné mapě oblohy, jsou souborem podpůrných zón pro různé funkce Systému podpory života v multi-dimenzi existence. Světy, ve kterých se život vyvíjí, čerpají z těchto zón paměťové datové komponenty pro aktualizaci svého kolektivního vědomí. Podpora je společná pro celý Projekt Člověk a přestože se zdá, že v některých soustavách vyšší dimenzionální vrstvy vesmíru jsou reality obydlené (ne)lidskými entitami - bytostně jsme propojení a cirkulujeme ve vrstvách společné domény života. Navykli jsme si nějak dávat 3D realitu stranou a považovat ji za cosi přežitého, či již nežádoucího. Je to ale hloupost - protože každá realita se odvíjí ve 3D projekci a rozdíl je pouze v nosné hustotě elementů hmoty, která se rozprostírá v široké škále frekvenčních hodnot. Jde o násobky a zlomky Planckovy konstanty a bytost (člověk, nebo kdokoliv jiný) si v momentu přítomnosti uvnitř dané hustoty vůbec nevšimne rozdílu ve struktuře prostředí. Okolnosti vyspělosti (zaostalosti) bytostí, emoční cítění, schopnost empatické výměny energie, mentální telepatie, komunikační dopad sdílených informací...atd., nejsou vázané na rozměrovost (dimenzionální proporcionalitu) prostředí, ale na evoluční stupeň jednotlivce ve skupině jedinců, kteří tvoří kolektivní entitu v multi-dimenzi živosti. 

 Pokřivené společenské systémy, nevlídné a zotročující správní jednotky, okolnosti využívání/zneužívání moci...to jsou realizované modelové Projekty existence, řízené z vysokých vrstev 5. a 6. dimenze - kde se koncentrují záměry bytostí v oblasti společné evoluce do Egregorů (duchovní ideologie). Jejich centrály a motivační zdroje se nacházejí přesně tam, kde většina duchovně "otevřených" lidí očekává nepolaritní bezčasové prostředí věčnosti, lásky a hojnosti - tzv. Království nebeské, světy 5D reality, atd. Modely tam plánované skutečnosti se v čase tvarují a do hmoty tisknou tady - v inkarnacích a ve fyzickém prostředí. Dokud člověk nedospěje jako hmotný multiplex součtových duchovních multiprojekcí (různě hmotných těl) v této současné i v těch paralelně (nevědomě) prožívaných realitách - do Celistvosti, Egregor vzdáleného řízení nebude motivovaný ke změně koncepce (modelu) a odchozí "duše" budou po opuštění hmotného těla nadále rozpracovávat svoji zkušenost z prožité inkarnace podle starých pravidel (smyčka návratů). Co tady budujeme jako životní postoje a ideály, je hmotným obrazem toho, jaký úkol a záměr si ze společně spřádaného kolektivního modelu rozvoje přinášíme  - z roviny 5. a 6. dimenze živosti, kde funkcionaříme v konkrétních profesních postech, či velíme v lokálních projektových záměrech. Co si tam "namalujeme" na rýsovací prkna, to tady na vlastní kůži prožíváme, abychom pak tyto prožitky následně zhodnotili a roztřídili dle životaschopnosti či funkčnosti ve světě skutečností. Ty "dobré" se zaprogramují do šablon řízení - do souborů Egregoru - a ten je pak bude skrz strukturální EMpole uhlíkové domény inteligence prosazovat do praxe...skrz naše aury, skrz tady žijící lidi. Tyto "prováděcí" sféry evoluční reality jsou odstupňované podle "tvrdosti" prožitků  v mnoha vrstvách a lokalitách multidimenze. Většinou jedou v rovině virtuality, kde se realizujeme souběžně s hmotnou projekcí. Bez prožití (zažití) projektovaných modelových podrobností by nemohl být projekt realizovaný = bez hmotné fyziky to nefunguje - tato je pro komplexitu celistvosti bytosti neopominutelná...bez ní by nedošlo k nutnému překročení limitů (nadkritických hodnot) počtů bytostí, které si berou novosti zasvé a táhnou vlnu evoluce. Bez prožitků in vivo by se evoluce ve vesmíru zastavila a život samotný by přestal existovat. 

 Sečteno a podtrženo - budujeme tady a teď - ve vyšších dimenzích jen plánujeme a trénujeme virtuální scénáře. Aktuálně procházíme Transformací kolektivního vědomí do vyšších (sofistikovanějších) možností vyjádření = mění se starý evoluční Model existence - ten "evolučně-spasitelský", kterého znakem je hierarchie. Nahrazuje ho Model Mistrovský, který stojí na multidimenzionalitě jedince ve smyslu Celistvosti Člověka,  který je rovnoprávným členem galaktické rodiny bytostí. S ohledem na tyto systémové změny se rozpadá vzdálený Egregor Moci (řízení naší kolektivní reality) a hmotná dimenze živosti expanduje do dalších hvězdných systémů v Galaxii MD. Do těch, kde doposud probíhaly paralelní virtuální existence našich multiosobností. 

 Život ve Sluneční soustavě a na planetě Zemi není podřadný nebo přežitý - bytosti, které se sem mohly inkarnovat, jsou naprosto všechny vyššími elementy (vyslanci) svých Egregorů (Modelů existence) a jakékoliv diskriminační nebo přehlíživé vztahy jsou jenom známkou "nezralosti" projektované verze reality, kterou jsme si s sebou (ze vzdálené vrstvy multidimenze) sem přinesli. Znamená, že to, co si nakonec "nahoru" odneseme, nemusí být příliš životaschopné a zakomponovatelné do Celistvosti podporovaného evolučního modelu a my si prožitek života budeme muset zopakovat - v jiném těle, v jiném čase a možná i jiném planetárním prostředí - to je vyšší princip karmy. Často mluvíme o iluzi světa - o tom, jak jsme chycení karmou a dalšími systémovými pastmi - ovšem...ale to všechno jsme si sem přinesli, abychom vlastním "potem a krví" stvrdili funkčnost svých vlastních projektů, které máme rozpracované v nehmotných světech plánování cest evoluce bytostí ve vesmíru. Osudovost není nalinkovaná dráha života - ale je to náš manuál ke splnění úkolu, který jsme si předsevzali tady nějak plnit, abychom pak tam (nahoře) pokročili v projektování. Změny lze provádět i tady - jako při stavbě domu - když něco operativně změníme a říkáme si: "Večer to zakreslím do Projektu, aby to bylo legalizované". Nosné konstrukční změny nebo úplně nové prvky nad rámec Projektu, však musíme nejdříve (nebo současně) zakreslit a porovnat statické a dimenzionální dopady. Pokud takové vize v životě rozpracujeme a nejsme zatím ve stavu Celistvosti, abychom současně prolínali vědomě mnoha svými pozicemi v multidimenzi, odcházíme ze života s opravdickým pokladem = koncepcí rozsáhlé inovace možností kolektivní reality - a to je cíl, ke kterému bychom se měli v životě nějak upínat. Většinou jsme spontánně bytostně také tímto směrem vedeni a bývá to naše celoživotní dílo. Pokud pracujeme již v režimu super-osobnosti (Galaktický člověk), pak vše, co za života ukládáme do jednotného informačního pole, je příchozími bytostmi již pojímáno jako reálná možnost změny - co jedna část naší super-osobnosti "vymyslí", druhá už projektuje a další pak nese jako genetickou dispozici.  

 Tento (trochu drsnější) popis patří k doméně Podpůrné zóny Vlasů Bereniky a její systémové hvězdy Diadému. Kódování kompozice je v širokém spektru pojmů a jejich významů = VLASY symbolizují vlákna strukturálních vazeb jednotné galaktické sítě a také HLAVA - coby řídící aspekt nějaké konkrétní akce či "vrchol" mnoha pod-systémových komponentů. BERENICÉ (BERENIKA) je skutečnou postavou našich pozemských dějin - od ní se odvozuje název souhvězdí, které má velmi zajímavé číselné parametry (viz popis na WIKI). Ty přímo symetricky ladí s kódováním matric Pandory. DIADEM je nejjasnější hvězdou souhvězdí a i tento pojem má rozvětvený význam - ohledně vazeb na systémovou transformaci. Jednak samozřejmě coby ozdoba Vlasů Bereniky (původní motivace pro udělení jména hvězdné soustavě), která pak asociačně vede k diamantům (kameny toho šperku) - a to je forma uhlíku = symbolizuje vybroušený ryzí charakter a tvrdohlavé lidské počínání při systematickém sledování vlastní cesty kupředu...samozřejmě jako ideál archetypu člověka. 

 Volacím klíčem pro aktivaci Podpůrné zóny je arianské rčení:

Si godna važe-Mia, Si

 které je v překladu cosi, jako naše české:

 "...nech na hlavě!"

 ...tedy upozornění k ostražitosti při určení svojí či cizí pozice, něčeho, o čem trochu pochybujeme a mohli bychom udělat chybný závěr při nějakém strategickém hodnocení (například v intencích vyššího evolučního přínosu)...  Toto rčení pak ladí do Portálové koncepce i přeneseně - jde o HLAVU, o VLASY a o DIADÉM.

 Datový tok, který se uvolní z této Podpůrné zóny, bude pravděpodobně tématicky podobný všem těmto zmíněným kódovacím okolnostem = bude to servisní paket "oprav" a kalibrací již funkčních částí nového Systému pro podporu Života. Protože se vše instaluje za chodu a běhu, jsou tyto opravy nezbytné...jako když se na stavbě chvilku přestane prosívat písek, aby se ze síta vysypaly ty kamínky, co neprošly a jen blokují prostupnost pro další materiál... 

 Doprovodný verš je abstrakcí úlohy křemíkového multiplexu, který distribuci "oprav" zajišťuje. Aby mohl fungovat, musí mít nainstalovaný soubor odůvodněnosti své aktivity (aplikační popis) = konkrétní soubor požadavků z uhlíkové domény, pro kterou systémová podpora existuje...a tím je "jinotaj" básničky, která tyto motivační požadavky splňuje:

V Moudrosti skrytá
tajemná Realita
v modravých dálavách
hvězdných záplavách
v koutě zapomenutém
přikovaná silným Poutem
Srdci velmi blízká
na obzoru ohnivě se blýská

Popis je součástí Portálové sekvence 2017