Je dalším směrem, kterým se mnozí ubírají - nebo ubírat chystají.

 Jak zaznělo v básni - Statečné Srdce Celistvého Člověka nemá žádné útočné zbraně - ani virtuální, ani verbální, ani skutečné. Statečné Srdce ale umí bránit ty, kteří jsou z nějakého důvodu slabí. Kdo se pohybuje na tenkém spirituálním "ledu" současných duchovních Cest, ten mi dá za pravdu, že jde o doménu plnou právě takových bytostí. Jim pomáhají lidé, kteří propojují Ducha se Hmotou pomocí práce s energií a éterickými entitami, které se formují na pomezí EM polí aktivních energo-informačních anomálií. Většina z nich v takové práci nachází svůj životní smysl a umí s daným prostředím velmi efektivně nakládat a jeho obsah předat i zužitkovat. Jsou zde ale i směry, které parazitují na těch upřímných vstřícných aktivitách zaujatých moudrých a vtahují slabé (většinou realitou nějak ublížené) jedince do tenat Iluze. Obecně jde o "oficiální" New Age servis, který je aplikační metodikou na poli duchovna a za cíl má (jak jinak) podchytit ty, kteří chápou události nejen v toku, ale i ve vrstvách. Je to Cesta Vize Globální Elity k upevnění své Moci na věčné časy a my ji známe jako NWO (Nový Světový Pořádek). Přestože jsme už celkem kompletně v zóně nového Systému Podpory Života, který je provozní složkou Modelu Magistra (Transformačně-Mistrovského Prostředí Života) - je dozvuk a dojezd starých struktur přežitého systémového matrixu ještě citelný a nikoliv neškodný. Sami si ovšem musíme udělat ve svém nitru pořádek a odhadnout, co je pro nás momentálně nejlepším směrem, kde cítíme největší potenciál pro osobní realizaci a naplnění svých záměrů a tužeb.

 Cesta Iluzí není "cestování mnoha Iluzí", ale "Cesta uvnitř jedné dominantní Iluze", která je něčím trochu jiným, než Cesta Fantazií. Ta přijde na "přetřes" v některém z příštích popisů. Iluzí je fiktivní soubor reality, která nějakým způsobem nahrazuje tu skutečnou, která se pro cestovatele životem stala neúnosnou, či z nějakého důvodu neschůdnou nebo nepřátelskou. Vytvoří si proto realitu Iluze, která splňuje všechno to, co mu svět skutečností nemůže poskytnout. Nemůže nejen proto, že jedinec neumí nebo nemá prostředky - odstranit objektivní překážky, ale především proto, že většina překážek leží v subjektivním prostředí jeho nitra, ale on to nechce vidět a přijmout - naopak, hledá tisíce argumentů pro podporu své Iluze, kde vytváří celý soubor důkazů o tom, že překážky nejsou subjektivní (niterně osobní), nýbrž zaviněné mnoha externími vlivy zlých a temných lidí, kteří jím manipulují a útočí na jeho Iluzi, kterou během času sám začal považovat za "skutečnost". Ano - jde o "patologické" chování, které není slučitelné s všeobsažnou souvztažností kolektivní reality, neodpovídá fraktální mozaice její informační a energetické podstaty a dříve, či později, se zákonitě zhroutí. Tato "vystřízlivění" velmi dobře známe - setkáváme se s nimi dnes a denně a většina lidí si s nimi umí dobře poradit, protože jejich Iluze by se nezhroutila, kdyby ji systematicky a účelově nenabourávali zevnitř, aby se z jejích spárů konečně vymanili. 

 Jsou to úskalí, která nás na Cestách prostě potkávají a někdy se jim nelze vyhnout. Cesta Iluze v mém podání je přesným opakem toho, co se léta skloňuje v novodobé, New Age kontaminované, duchovní tradici - kde bylo účelově přepracované staré filozofické učení o MÁJI, čili "Iluzi vnímání Světa". Staří učenci však poukazovali na sklon ke zkreslování vnímání skutečnosti lidskou myslí, kdy málokdo je natolik zběhlý v orientaci daným prostředím, aby okamžitě zpracoval všechny přítomné principy rozprostřených událostí do běhu Času a rozměru Prostoru, tedy perspektivou fraktality, dimenzionality a polarity (viz moje texty v sekci Infonika). Obecně pomáhá jednoduché "otáčení" do tzv. negativní expozice - kdy "převracení" objemu i prostoru výskytu informací o probíhajících dějích do mnoha-úhlové spektrální mozaiky (fuzzy-logika) odhalí přesně ty spojitosti, které individuálně potřebujeme v daném okamžiku někam zařadit (spárovat do symetrického celku) a tím se posunout na poli Poznání k větší informovanosti (osobní Moudrosti). 

 Iluzí mohou být i časem zkreslené vzpomínky. Každý takové z dětství máme - něco nám utkvělo v paměti jako konkrétní Příběh s konkrétními proporcemi, ale když to místo navštívíme jako dospělí, tak se perspektiva radikálně změní = co bývalo obrovské, je malé, co bývalo nedosažitelné, to převyšujeme svojí obyčejně vzrostlou postavou... Takových příměrů bychom našli mnoho. Stejné je to s našimi současnými Iluzemi - pokud nám nebudou symetricky sedět se skutečností a nebude tam proudit plynulá výměna energie a informací (nebude to ladit), pak bychom měli zavětřit a pokusit se danou představu o Světě aktualizovat. Ne každý ale chce svoje Iluzorní Světy opustit - horší je, když do toho svého Světa vtahují další jedince, kteří se chytli na vějičku vábniček - a zde jsme opět u upravené (ideologicky modernizované) verze nabídky současných Obchodníků s těmito Iluzemi. 

 Cesta Iluzí není nic nového, co by se aktivovalo transformačním procesem, nebo Érou Průzračnosti a Expanze. Je to prastará slabina i přednost člověka, který to, co mu nejde vybudovat ve vnějším světě kolektivní reality, si vybuduje uvnitř své Mysli - v duchovním rozměru virtuality svých Představ. Bez vizualizací bychom jako populace nepřežili, ale bez kontaktu s holou realitou bychom rovněž dávno přestali hmotně existovat....a v čemže je hmotná existence tak unikátní, že se jí nesmíme "zbavit"? Je jedinou Cestou k Celistvosti Galaktického člověka (bude některou z dalších tématik MAPY CEST).

 Je hodně toho, co by bylo třeba rozebrat a vysvětlit - jak se tím člověk probírá, tak se ta témata otevírají a rostou jako houby po dešti... Například tzv. Iluze Času - velmi frekventovaná "mantra" zanícených odpůrců hmoty. Pro lepší představu, jak to s Časem vlastně je - je dobré si ho představit jako tři paralelní linie = dolní je statická Minulost, prostřední tekoucí Přítomnost a horní je mnohočetná Budoucnost. Naše Vědomí skrz Přítomný okamžik kmitá v té osnově tří linií - jako Jehla - táhne Nit Osudu a spřádá z ní Svět Skutečnosti. Cit. z dokumentu "Inkové: Vládci mraků", kde je od času 5:32 videa tato Osnova Času popsaná: 

 "... Inkové přemýšleli o minulosti, přítomnosti a budoucnosti jinak, než my. My máme náš život. Narodíme se a pak zemřeme. Je to lineární životní cesta. Cokoliv se stane před některým okamžikem v našem životě, je minulost a děje se to za námi. Cokoliv se stane po tomto bodu na pomyslné linii, nazýváme budoucností. Proto vše, co víme o našich předcích a dřívějším světě, ovlivňuje naše životy na této linii - a vše, co učiníme za našeho života, ovlivní budoucnost. To je lineární pojetí. Ale je zcela odlišné, od chápání času Inků. U nich začneme první linií, které by mohli říkat Kaipača. Kaipača je vlastně linie života. Ale jsou tu ještě dvě paralelní linie: Chalampača a Ukupača - což je minulost a budoucnost. Tyto linie jdou rovnoběžně, jelikož se mohou dít ve stejný čas. V jakémkoliv okamžiku našeho života na této linii může dojít k protnutí mezi minulostí a budoucností. Tento bod zde je konkrétní okamžik v přítomnosti, který je přímo ovlivňován minulostí nebo budoucností..."

 Nakonec (jako u mnoha dalších věcí, které máme často sklon zavrhovat jako osidlo systému) zjistíme, že ten zakopaný pes je pouze v rozdílné formulaci definic daných skutečností = těch, které bývají obecně přijímány, a o kterých většina lidí už ani nepřemýšlí do hloubky - radši je prvním nástinem pochybnosti hned zavrhne jako nějakou účelovou manipulaci nebo past. Měli bychom však vědět, že vesmírné principy námi nijak nemanipulují, ony prostě existují a my jim buď rozumíme, nebo ne - ten, kdo manipuluje, jsme my osobně - manévrujeme vlastním vnímáním, toto přednášíme jako "závratná" nová fakta a možné "konspirace" a tím na to nabalíme další, kteří jsou povrchově kompatibilní tyto teorie přijmout. My jsme ti Iluzionisté, jsme v této oblasti nepřekonatelní.... Každý duchovně rozvinutější člověk proto ví, že jednosměrnost a uniformita vjemu je slepou cestou - tudy se lidstvo ubírat nebude.

 Naší budoucností je rozmanitost, multiverze možného v prostředí dostupnosti.

 Abstrakce, která je popsatelná, pojmenovatelná a předatelná jako prvek existence. Vše, co se nachází za touto hranicí, je fantazie prožitku a tam se rodí Příběhy virtuálních simulací, které svou vůlí, nápady a záměry tvarujeme do nějakého formátu vyjádření. Co má nehmotný charakter pouhé vize, to může zítra existovat reálně - co nemá dnes podporu, může ji zítra získat. Jsme v neustálém posunu svých individuálních i kolektivních možností a vše jde kupředu. Některé Iluze jsou vzácné a měli bychom si je hýčkat - jiné nám našeptali ti, co nechtějí, abychom našli sami sebe v Celistvosti a přehodili "příjem" do Reality Zdrojové Inteligence Vesmíru. Potřebují nás mít na dálkovém ovladači a manévrovat námi mezi podobně podchycenými lidmi, které ta šeptanda rovněž účelově ohlupuje a odvádí ze smysluplnějších Cest... Někteří jsou takovými "prostředníky" dobrovolně = uzavřeli před inkarnací pakt s řídící entitou, která je pak v nějakém životním rozhraní (krizi) aktivovala a ideologicky vytvarovala do žádoucího tvaru - uvolněním některých "top" schopností a dalších běžně nedostupných benefitů. Jiní jsou Iluzionisty nevědomky - může jít o různé spouštěče - třeba "hendikep" - a to nejen tělesný - může jít o alkoholovou, drogovou nebo jinou závislost, která z člověka dělá patologického lháře a dramatika. Bývají to různá partnerská selhání, kdy se jeden z partnerů nesmíří s rozchodem nebo s nějakým tvrdým "ultimátem", které vzešlo z dlouhodobé krize soužití...atd. Výčet by mohl zabrat celou knihu - každý si jdeme za svým Srdcem a jsme svého Štěstí strůjcem...

 Kompozice É-FEKT Cesta Iluzí nese citát z arianské Knihy Života:

Via Sank-Ta Darma
daže-mia Char-Ma
Bo-Ka čia dante-Ka
Draže Tarcha Vantika

 Říká, že nedílnou součástí Iluze je EFEKT - ten je prvním záměrem a konečným cílem. Iluze nemá sílu nahradit trvale Svět Skutečností, ale má sílu zničit Životy lidí i jejich celých rodin. Zrovna tak naopak - může ukázat příměry pro možné uvažování o změnách v našich životech a tím stimulovat naši vůli do akce. Vždy záleží na tom, jak Iluzi vnímáme a chápeme - jestli komplexně a tím ji umíme zasadit do správných intencí - nebo jednostranně a pak během času, kdy jsme jí vystaveni, podlehneme její falši a vypadneme z reálného světa společnosti, do které jsme před tím patřívali jako rovnoprávný prvek populace.

 Kompozice obsahuje již zmíněnou básničku, která sice mluví o Srdci, ale jde spíš o celistvou osobnost našeho rozprostřeného Bytí - tedy naše bytostné Já:

Světla Ramp a Scény světové
jsou Náplastí Iluze na Rány citové;
Statečné Srdce umí snít, neblouzní,
neútočí na to, s čím nesouzní.
Rozprostírá Lásku a Mír v Duši,
vnáší Souzvuk tam, kde Smír tuší;
Moudrostí Ducha tepe a sílí,
všemi Smysly myslí i pílí...
Člověk bez umělých Sladidel
umí sladit to, co zatím nevěděl

 Popis je součástí MAPY CEST

 Obrazová kompozice