...není výjimečně žádná Brána, ale pomyslná tečka za Portálovou smrští, která námi prošla během měsíce Andělů (ledna).

 Je Ódou na radost Deváté symfonie transformační vlny, která udává už několik let takt našim životům a skrz kterou nám plyne větší podpora, než by se letmo mohlo zdát.

 Jsme sice pod neustálým tlakem velkého kvanta novostí, které nám do života vnášejí obavy i strach, na které reagujeme velkou emoční citlivostí a ta se mnohdy tvrdě promítá do našeho zdraví i psychické pohody. Máme grandiózní vize, co nám kolektivně do podvědomí vyplavují proudy mega-rychlých částic slunečního větru, kterému jsme do jednoho vystavení. Ptáme se sami sebe - i mnoha spřízněných duší - jak dlouho, kdy a proč ještě ne... jsme zmatení. Takto vypadá aktuální planetární nálada a nikdo nedokáže odpovědět jasnými slovy. Perspektiva je zkreslená jako přes soustavu čoček, u kterých neznáme parametr ohniskové vzdálenosti. 

 To je stručný součet k dnešnímu dni - ale není to nic, čím bychom měli klesat na duchu - naše přítomnost je nabitá optimizmem - přímo jím srší a každou prošlou sekundou tryská do našich srdcí. Dodává nám energetickou podporu - je Nadějí - vykresluje obrazy toho Oceánu Přání a nikdo nepochybuje...

 Pranostika říká: "Únor bílý, pole sílí". 

 Ano, sílí...

 Naše kolektivní pole bytí, které jsme si životy a životy malovali, barvili a šlechtili - jako políčka svých soukromých Štěstí, jako pokladničky - zakopané pro lepší časy. 

 IN-FINITO není ani konec, ani začátek - je to TEČKA za starým Světem, který pomyslně v mrazech dnešních nocí do stodoly uskladníme, abychom na jaře - do polí svých zesílených - pak tyto recyklovali jak při hnojení.

 Abstrakce probíhajících změn se bude samovolně každému jeho osobitým způsobem projevovat do běžného života a my budeme vnitřně vědět - že nový obzor je zas o kousek k nám blíž.

 Toto všechno je obsaženo v kompozici NEKONEČNA, kterou do postavení IN-FINITO uvádí arianský volací klíč:

 via NOVA dycha * via sičem NI-KA * kadže Čeka-Si * vedže liba Či

 Překlad je opět nedostupný, ale vystihuje ho báseň Andělského zpěvu, který nám dnes tichoulince zvoní v uších:

 Skrz doteky vlnek času
na Tvář vráskou Život píše.
 Vizi letmou v koutku Oka
 posílám vstříc Duši blíže,
světům v básních utkaným,
 kde tiše v Duchu tančíme
  rytmem srdcí horoucích,
kde blízká setkání jsou věčná,
   kde vesmírné květy září
v odlesku nebeského zrcadla.
   Na nitkách stříbrných 
k nám Hvězda jasná padá
  pro naše Oceány Přání
  nese ty nejlepší Zprávy

Portálová sekvence 2017