KA-MEJ-KA Procházka Zahradou za Hradem
...nebo také Zahradou za Hradbou...
Málokdo nosí Srdce na Dlani a Duši předkládá jako otevřenou Knihu. Není to jen proto, že si chráníme soukromí, že máme určité meze, za které už jen tak někoho nepustíme - je to také proto, že prostě nevíme. Nevíme jak a kdy se otevřít a nechat svoje Nitro zaplavit slunečním Svitem obyčejného všedního dne. Takového, který je pro vyvětrání příhodný - tj. tehdy, kdy jsme v rozpoložení, které nás samo naviguje k podělení se o Radosti i Starosti, o Bolest, Smutek - nebo o Štěstí, kdy se Duše tetelí Blahem a Láskou, kterou chceme rozdávat - vyzařovat do Dálek tak Dalekých, kam jen můžeme dohlédnout.
Někdo má takové Dny denně, někomu se vyhýbají - nebo jeho představy "spokojenosti" málo dní splňuje. Je to v nás - odhadnout svoje možnosti i svoje deficity, které nás dělí od parametrů, jaké svému Životu udělujeme. Proto někoho nadchne procházka ranní rosou, kdy splýváme se samotnou Zemí a jejím skrytým světem všudypřítomné Živosti Přírody a pro někoho je takové chování příliš praštěné na to, aby kvůli tomu za svítání opustil teplo postele. Jsme různí - jsme originální a jedineční - nikdo není přesnou kopií někoho druhého, byť nese jeho genetickou matrici. Máme totiž neopakovatelnou kombinaci těch esencí a elementů, které nás tvoří a skrze které se do reality vyjadřujeme. Ta signatura se nazývá "ÁRIA kód Jedinečnosti" a je zároveň i reliéfem, který zobrazuje naši Bytost v komplexním smyslu - jako zvláštní KAMEJ, která je i naším PEČETIDLEM a RÉBUSEM Osobnosti. My sami poskytujeme vodítka k jeho projevení, my dáváme nápovědy k jeho rozluštění. Většinou jen sami pro sebe, nebo nejbližší spřízněné lidi - ale omezení nejsou daná nebo nařízená.
Starý systém evolučního Modelu existence takové hranice stavěl a střežil limity jejich překročení - celou soustavou vzorců chování, které jsme měli zarostlé až do samotné Duše = každý jsme s takovým vzorcem přišli na Zemi a postupně ho aktivovali do přímého kontaktu s realitou Života. Je to "výpis" z naší hvězdné "občanky" (Ária kódu), upravený účelově tomu, jaký Plán tady máme plnit - včetně rozkrytí těch aspektů, které by nám to mohly zjednodušit. Vše toto bylo regulované a z vyšší duchovní sféry korigované. Nový Systém Podpory Života, který je prostředím našeho projevu na Zemi, taková omezení "shora" již nepodporuje. Zelenou mají naše okamžitá Rozhodnutí, která vznikají Tady a Teď, to znamená v tomto konkrétním Přítomném Okamžiku, kterým jsme neustále re-definovaní do běhu Času, kterým neustále tečou Novosti Změn, kterými komponujeme Tvář našeho Bytí.
Kdo se trochu orientuje v oblasti sebeřízení a autoregulace množin podobností v reliéfu chronologií Času, ten namítne, že strukturálně se nic měnit nemuselo, protože principy fraktality, dimenzionality a polarity musí být stále v patřičné dynamické rovnováze. To, co se stalo předmětem Změny, je Lidský Faktor = přístup jednotlivce k pojetí Celistvosti a nalezení vlastního Centrálního Bodu Existence, skrz který "čteme" aktuality naší potřebnosti v ten který Okamžik Života. Jsou to stále "nápovědy" z informačních polí a genetických fondů vesmírných knihoven - už jim ale neudělujeme status "vedení autoritou vyšší moci" - už víme, že je to naše součást = jednotné pole naší více-dimenzionální Duše, Bytosti, Osobnosti - skrz které plyne Podpora pro každý Okamžik, který prožíváme. Existujeme Všude (a Nikde) - jsme na kvantové rovině v Superpozici Všudypřítomnosti - jsme rovnocenní Celku Zdrojové Reality (Bohu) a sami si regulujeme svými mnohými expozicemi objem potenciálu, kterým v konkrétních realitách disponujeme.
To jsou Zahrady našich Duší, to je Pole za Hrady naší fiktivní omezenosti. Ve skutečnosti to jsou širé lány vesmírných Světů, kde modelujeme kolektivní realitu Bytí, která není omezená jen na tuto Planetu. Každý máme stanovený nějaký vlastní Cíl. Pro někoho je to dílčí etapa většího úkolu, někdo si vystačí se skromnější perspektivou. Každý šlechtíme tu Zahradu Duše po svém tak, jak cítíme, jak plánujeme, jak toužíme přiblížit se samotné podstatě - každý si její prostor otevíráme a ukazujeme tak, jak naše kompozice v kolektivním snažení vyžaduje, nebo jak si myslíme, že je nejlepší. Proto také "Kamej", kterou ilustruji svůj popis aktuální energetické anomálie (Portálu), je mojí vlastní verzí dané představy o tom, jak Zahrada za Hradem vypadá a co jsem v ní stylizovala pro virtuální Den Otevřených Dveří. Jak dalece se vzdálí Obraz Skutečna Obrazu Koncepce, kterou chceme v "návštěvnících" něco evokovat nebo skrz kterou je chceme někam nasměrovat - to je naším osobitým "uměním" prezentace ve sdíleném prostředí.
O tom je nový soubor prostředků, které se uvolňují pro nový způsob chápání Života - o jeho neoddělitelnosti od Celku, kterému nic nelze utajit, protože každý neseme plný potenciál toho Celku, jsme jeho živoucím Obrazem. My ale respektujeme pravidla, která vycházejí z Hodnot vyššího aspektu Bytí = Morálního Kodexu Galaktického Člověka, který si je vědom šířky i hloubky vlastní odpovědnosti za to, co do sdíleného prostředí prezentuje. Toto vše souvisí s rozšiřujícím se polem Vědomí - z úzkého profilu frekvencí Beta jsme se posunuli do frekvencí Alfa-Beta-Gama (rozsah cca 8 - 64 Hz) přímé kontroly nad jednotlivostmi reality Života. Můžeme dělat tisíc věcí najednou a mít přehled o tom, jak na sebe navazují v jiných fazetách naší projevené Existence. Vědomě je modulovat tak, jak nám naše Záměry ukazují možnosti využití toho, co nás obklopuje. Protože stavební materiál Budoucnosti leží okolo nás - na dosah ruky. My nemusíme složitě dešifrovat vize scénářů, které nám posílá dožívající systémový matrix - protože sami umíme odhadnout ta vlákna Časové Vlny, která jsou relevantní konkrétnímu Okamžiku Doby - a tato uchopit a zakotvit do Přítomnosti. Jsme už ve fázi, kdy je jasně čitelné - co pochází ze starého Molocha Moci a co je Stříbrnou Šipkou Směru k vlastnímu uvažování, cítění a na nich postavenému plánování.
Polarita daných skutečností ukazuje vždy několik vrstev takových Plánů - a ty je třeba projít - třeba s pomocí negativní expozice, kdy obrácení polarity otevírá škvírku v kamuflážích, které jsme považovali za konečnou verzi reality té které události nebo jevu. To jsou již aspekty zacházení s příchozími informacemi pomocí nově aplikovaných Novostí (soubory nově uspořádaných energo-informačních segmentů reality) - způsob Tvořivosti v Zóně Osobní Vlny Času, který si postupně všichni osvojíme - spontánně, na základě Zkušeností, které teprve začínáme sbírat a skládat do paměťových vrstev - do Příběhů našich Nových Životů. Od kdy jsou naše Životy Nové?...od toho Okamžiku, kdy si uvědomíme, že nejsme na Světě sami, že naše Přítomnost je "vedlejším" efektem jinak komplexního pocitu Celistvosti, kterou obývají myriády Bytostí nám v základu podobných, do kterých se můžeme kdykoliv "projektovat" a jejich optikou analyzovat potřebné Kapitoly Kolektivní Knihy Života.
Kompozice KA-MEJ-KA (zdrobnělina pojmu KAMEJ - kvůli symetrii dvojité KA = Duše v symbolizmu objemu dat daného tématu) nese více-polohový výklad. Kamej je umělecké dílo, šperk nebo ozdoba - rytina obrazu Představ Krásna autora do nějakého ušlechtilého materiálu. KA je DUŠE v pojetí Mystiky Života a Kolektivních Představ o Podstatě našeho Bytí. Soubor vodítek, vložených do kompozice, je hodně obsáhlý - jejich součástí je volací klíč a báseň - na pozadí ciferníku hodin a jeho prastaré patiny Času.
Citace je z arianské Knihy Života:
Ka-Mia Dycha Nova
Ou-Ha Rana Vita
Lon-že Ni-Na Svita
Char-Ka * Dar-Ka * Luna-Zita
...říká, že Duše není ani "mladá" ani "stará" - Duše je živoucí verzí Mapy Cest, kterými jsme kráčeli/kráčíme v mnoha podobách Existence. Nese všechny možné varianty jejich směrů - ale kterým doopravdy nakonec jdeme, to určujeme v daném Přítomném Okamžiku - na základě tisíců proměnných, které neustále v podvědomí, i v přímém logickém sledu či intuitivním prožitku, analyzujeme, zpracováváme a řadíme do asociačních řad, které tvoří kostru našeho pojetí Života.
Báseň je abstrakcí popisu a také dozvuk vlivu úplňkové energie, v jejíž gravitační zóně se Portálová anomálie otevřela. Ta bude aktivní ještě během zítřka, kdy sílí tématika Dětí a jejich Role v našich "dospělých" Životech:
Za Úplňku v Magickou Hodinu psaný
Příběh o Kouzlech do Vínku nám daných;
Jak utíkají Radostí naplněné Dny
jak plní se Princeznám jejich tajné Sny
kudy kráčí Duše když sním
kde Nebeské Růže trhat smím...
V tom Tónu Dechu Noci zní
lehounký Šum Křídel toho, kdo spí