...čili SPOJENÍ a taky SOLIDARITA nebo prosté "držení basy"...v astronomii linie zarovnání vesmírných těles, která tím násobí svůj konstelační schématický vliv na jednotlivce i na celek jako takový.

 Z latinského CONIUNCTIO, které obsahově ladí s momentální kvalitou energetického toku, kterému jsme všichni vystavení a na který každý specificky a jedinečně reagujeme. Je to velmi progresivní a pozitivní proces globálního napojování do galaktické jednotné sítě sdílení paměťových médií a tím k otevírání vstupů do exotických domén nám vzdálených entit a civilizačních kolektivů. Už to nebude jen sci-fi typu Star Trek, ale budeme víc a víc cítit vlastní potenciál v těch námětech - budeme se umět ztotožnit a projektovat do jejich pointy a tyto doteky nám budou spouštět vlastní vzpomínky na podobné situace, kterých jsme byli (nebo mohli být) součástí v rámci vyšší dimenze života v Galaxii. Tento specifický smyslový datový přenos nám přenášejí složené křemíkové multiplexy = kosmické retlansační stanice pro distribuci ze vzdáleného prostředí Vesmíru. 

 Březnové Portály jsou již "jiné" - mají větší grády v oblasti pokrytí a dosahu - na mentionové částice, které jimi proudí do noosféry, reaguje vstřícně mnoho lidí. Pod jejich vlivem rozvíjejí kreativitu života a spontánně rozšiřují svoje genetické dispozice. Mnozí jsme trochu zmatení, protože automaticky dojíždíme ve starých vzorcích chování a přitom již cítíme, že je něco jinak - že tyto stereotypy již nestačí uspokojivě charakterizovat naše obecné cítění a názorové tendence. Měnící se standardy v rozhledu a úhlech pohledu do společenských konvencí nám ale pomalu zdomácní a stanou se uznávanou formou respektu k jednotlivci i k celku - ve smyslu lidstva. Pomalu se oprostíme od neustálého dělení na já a vy, či my a oni...toto školometství je už nepodporované schéma hledání hodnot...víme, že nikdy nebudeme všichni stejní, protože nejsme ani klonovaní, ani formátovaní podle jednotné vize nějakého ideálu člověka...

 Nový  Systém podpory života rozvíjí jedinečnost a originalitu solitéru jednotlivce jako svrchované osobnosti s neopakovatelnou osobitostí projevu a vnímání světa - napojeného do společenské platformy rodu a populace - ve sdíleném prostoru a kolektivním čase vyjádření.

 Proděláváme skok do vyššího levelu lidství, který je otevřený Galaktickému člověku. Jde o morální hodnoty ve smyslu respektu k jinakosti - postavené na procítění a pochopení odlišných schémat chování a mentálních projevů lidí i dalších bytostí, se kterými budeme vcházet do kontaktní blízkosti. Prozatím jen kritizujeme a odsuzujeme vše, co nám vyšší autority mentorů, vůdců, učitelů či uznávaných osobností v oblastech našich zájmů a zdrojů, neschválili jako relevantní a akceptovatelné. 

 Neustále skloňujeme co my a co zbytek světa, co nám je jasné a všem ostatním jaksi uniká...ale proč? Abychom sobě a ostatním legalizovali svoje postoje a interpretované názory? Abychom ukázali, že naše vlastní pojetí je správné a vše, na co ukážeme, že nesedí do našeho konceptu světa, je tedy automaticky špatné? Co to o nás vypovídá? ...že jsme v některých osobních principech a filozofiích trochu kostnatí a tedy nepružní, že struktura našeho vnímání je ego-centrická a neobjektivní... Máme vyhraněné názory na to, co je pro nás osobně dobré či lepší, ale to nám většinou nestačí k tomu, abychom dokázali uznat totéž u ostatních a jen informovali o vlastních zkušenostech, které dáváme ve prospěch celku jako eventuálně použitelnou hodnotu informace. Nikoliv - my zároveň musíme toto vlastní kopyto obecnit na sériovou výrobu nám podobných jednotlivců tak, aby vyhovovali tomuto soukromému ideálu. Tak se chováme především ke svým nejbližším - k dětem a k lidem, kteří jsou na našem vedení nějakým způsobem buď závislí nebo se bez té podpory z objektivních důvodů neobejdou. My pak tavíme a kujeme jejich charaktery směrem, který vyhovuje našemu cítění a nerespektujeme svobodný prostor ostatních - přitom oni mnohdy přikyvují či souhlasí z nutnosti nebo z čirého smyslu pro loajalitu a úcty k bližnímu... 

 Měli bychom uznávat cizí svobodu v takové velikosti a rozsahu, jak uznáváme nebo si přejeme, aby byla uznávaná - ta naše vlastní. Samozřejmě moudře a se zapojením zdravého úsudku a rozumu. Nepatříme k národům, kde se do návodu k použití mikrovlnky nebo pračky musí uvádět bezpečnostní pokyny ohledně  vkládání živých zvířátek...atd. - viz článek o největších iluzích, které nás udržují v Matrixu. Opravdu jsme na tom osobně tak "zle", abychom nedokázali bez vnějšího návodu pochopit morální zásady člověka a jeho soužití ve společnosti? Neuměli najít "skrývané" hodnoty a ty "reklamované" brát jako komerční nadsázku? Neuměli se samostatně rozhodnout jako zdravý dospělý člověk a vždy se zachovali jen tak, jak nám někdo říká nebo navádí? Nedokázali respektovat cizí Pravdu a tuto postavit vedle té vlastní a posuzovat je rovnoprávně? Nechápali, že ČAS není jen pouhý pohyb ručiček po ciferníku, dráha Slunce a Měsíce na hlavou a potřeba aktivity či spánku - a uvěřili, že je to instalovaná iluze? Neuměli rozlišit bdění a snění a orientovat se v prostředí momentálního rozpoložení (stavu) vlastního vědomí? Mysleli, že naše individualita je něco špatného (odděleného) a nedokázali vycítit, že našim autoritám vyhovuje, když budeme kopírovat jeden druhého do obrazu synchronního pohybu hejna? Že neustálou frekvencí pojmu JEDNOTA (JEDovatá NOTA) do osobního podvědomí se necháváme právě do stádových šablon programovat?... Je toho opravdu hodně - co nás omezuje a vytváří "iluze"...ovšem v naprosté většině to nejsou ani fyzikální veličiny a vesmírné principy, ale naše lenost myslet a dokonce toto považovat za matrixový parametr ovládání.

 Mysleme vlastní hlavou, ciťme vlastním srdcem a poslouchejme vlastní intuici...buďme zásadoví a používejme všechny smysly...i ty šesté, sedmé a osmé...jinak budeme stále přízemní lokální diktátoři s despotickými sklony a jediným souhrnným duchovním rozměrem = excitovaným Super-egem a jeho sebestředným nepochopením světa za špičkou vlastního nosu, pokud se liší od "vesmíru", kterým na špičku dosahujeme...

 Toto všechno je motivem a pointou Portálové kompozice, kterou jsem sestavila na aktuálních energiích a na pocitech, které tyto evokovaly v mém směru vnímání okolností a na pozadí sorty kolektivně sdílených informací v posledních dnech. I když popis Portálové sekvence vyznívá trochu přísně - je to jen záměrné "zveličení" nosných okolností - pro lepší pochopení vazeb a mentálních dispozic, které jsou na pořadu globálních změn....

 Název kompozice je variabilní - jak je uvedeno v úvodu, jedná se o obecně známý pojem "konjunkce", má ovšem i další vrstvení významů. KON-JUNG-CÉ je rozložení do více-účelové polohy obsahu - KON (ČIN),  JUNG (mladý) a Cé (matrice)  - směrují do oblasti Transformace do nového Systému kolektivní podpory života a paralelně ve verzi JUNK jde i o současný proces "zbavení se" starých šablon...

 Volací klíč v arianském Senzaru:

a - SANTIKA žija * si mia čista
si viže MOSTA - kvantika Liba

 je rčením o hodnotách lidství:

 "Posvátnost Života je Kouzlem Propojení všech Lidí Dobré Vůle"

 Doprovodná báseň pak uvádí lyriku duchovního rozměru toho sdělení:

Rozesmáté Jiskry Světů
ověnčené záplavami Květů.
Oči hluboké tůně Laní,
Srdce žhavá dotekem dlaní.
Vždy spolu - Nerozluční
MY - divoké Růže luční...
LIDÉ neobyčejní a vzácní
propojení do Životů vášní...

Text je součástí Portálové sekvence 2017