Jste naladění na prožitky jemno-hmotných a energetických anomálií, kterými je prostor naplněný? Cítíte přítomnost intelektu v jevech a událostech různorodého charakteru - v těch, ve kterých evidentně nefiguruje žádný člověk, kterého bychom mohli identifikovat? A jak si toto pro sebe a v popisu pro ostatní vysvětlujete? V naprosté většině případů samozřejmě "personifikací" těch nehmotných inteligencí, co jsou v pozadí a tam je obrovské pole Fantazie, ze kterého lze čerpat vizualizace a holografii Příběhů, které ten Svět mapují. Fantazie je nekonečná (meze se jí nekladou), je to pole variant možných životních údělů a jejich scén v nadpozemských krajinách vyššího bytí. Každá kapička vody - ozářená slunečním paprskem, vystřelující duchové šípy na naši sítnici - je éterickou vílou, která tančí na pomezí viditelného prostředí... Každý obláček vodní páry, co se vznáší nad ranní rosou, rozehřátou svítáním - je plný takových bytostí...stačí vztáhnout mysl a splynout - načerpat s těkavou energií prožitku i jejich poselství, kterým je onen dotek s "neznámou" inteligencí. Kamkoliv pohlédneme a procítíme, tam jsou - bytosti...samozřejmě v přírodě je jich nejvíc = je to pole Živosti takové rozmanitosti, že v každičkém lomu světla a stínu jsou celé romány ze života jiných světů. Totéž ale můžeme vnímat v domech, ulicích města - a nejedná se jen o ty starobylé stavby s pamětí generací dávných obyvatel. Takových příběhů Duchů Místa - Genia-Loci - známe tisíce, jsou oblíbenou tématikou pro filmaře a vypravěče. Rovněž moderní zástavba a její vnitřní prostory jsou už "obydleny" jemno-hmotnými a éterickými entitami, co citlivý člověk zachytí a prožitkem vyobrazí do své Představivosti.

 Jsou to miniaturní energo-informační útvary, co stojí za těmi nezařaditelnými Intelektuály jiných dimenzí. V podstatě každý pohyb elementů hmoty a energie lze personifikovat a vytvořené bytosti/entitě přisoudit "lidské" vlastnosti a příhody, kterými nás oslovují. Vlastně jde o informační pozadí vnímání světa a reality bytí - člověk je už takový, že v každé změně v prostředí vnímání umí vyprojektovat scénické krajiny, včetně aktérů a jejich vzájemných vazeb. To je podstatou pohádek a mytologických příběhů...holografické vizualizace dávných empatiků, co uměli procítit inteligenci živlů a datových struktur na pozadí existence. Nejsou to ale jen zdejší (domestifikované) entity - většinu jich "přitahujeme" z paralelních a alternativních dimenzí živosti...to je Fantasy a Sci-fi v moderním pojetí, i když ty staré verze také pocházejí z jemných sfér Vědomí, expandovaného do vesmírných světů existence. Limitující pro jejich stahování a interpretaci je dobová (v daném období převažující) úroveň chápání podstaty a smyslu Života a Reality jako takové. Z toho pak také vycházejí popisy příběhových zápletek - vše je automaticky myslí i dispozicí prožitku laděné do intencí dosaženého stupně vývoje civilizace. Minimální, ale velmi důležité, jsou "přesahy" nad-limitních rámců dané obecnosti (jasnozřivost)...a to jsou vize novostí, co nevyšly z této kolektivní paměti, ale z nějakých vzdálených míst Galaxie - kde jsou uloženy zkušenosti jiných, mnohdy již neexistujících, společenstev bytostí, co mohou (ale nemusejí) být lidského charakteru. 

 To pole paměti je jednotné, univerzální a ze všech souřadnic přístupné - bývali jsme ubezpečováni, že přístup si musíme nějak "zasloužit" nebo dojít nějakého "zasvěcení", abychom mohli ty Knihovny procházet, v Knihách Životů tam listovat a číst Příběhy. Není to ovšem nijak limitované - pro toho, kdo si není jistý postupem = nebo postup vyžaduje, je lepší mít při sobě zkušeného průvodce - který nás naučí do Galaktického informačního pole (Akašické knihovny a další názvosloví téhož) rychle vstupovat a orientovat se v možnostech vizualizací tam uložených dat. Většina lidí to ale dělá spontánně - neustále kmitáme svojí pozorností z tady-tam, cokoliv nás v denním životě potká, okamžitě konfrontujeme s osobní, ale i kolektivní pamětí podobných prožitků. V naprosté většině listujeme jen rejstříky hesel - pro okamžité příměry a podklady pro reakci na podněty do stačí. Někdo umí cíleně otevírat tagy, které rejstřík obsahuje - a tam je studnice obsahu těch datových segmentů - jako bychom vstoupili do interaktivního 3D kina a v případě zájmu se stali spolu-aktérem rozehrané holografické projekce. Takto vznikají všechny novosti světa - jako kreativní vnuknutí, nápady, inspirativní zážitky a polibky múz obecně.

 Louskáček patří do kategorie Vizualizací v poli Fantazie, která je podkladem známé pohádky. Podobně je tomu u dalších postav nebo osobností personifikovaných přírodních jevů a událostí. Personifikacemi lze zobrazit naprosto cokoliv, včetně kolektivních vizí skupiny lidí, kteří jsou naladění tzv. na stejné vlně přijímaných vjemů - zde můžeme přiřadit Marianská a jiná zjevení, která v moderním pojetí může zastoupit produkce iluzionisty nebo jiných zdrojů, co umí tvarovat mysl mentálně propojených jedinců. 

 Co nám to ale napovídá? Hlavně aspekt součinnosti inteligencí = té naší (uhlíkové) s tou v energo-informačních sférických útvarech (křemíkové) - jedna bez druhé je plochá a nedimenzionální. U organické životní formy by šlo o stav neslučitelný se životem, u datové struktury jednotného pole by šlo o stav neměnné stagnace tam uloženého "příběhu". 

Vývoj a Život obecně je v propojenosti Pohybů, které píšou Paměti. 

 V Portálové kompozici je Louskáček uvedený jako LOUSKÁ-ČEK. Je to asociace k české (slovanské) nátuře - která se vyznačuje obrovským smyslem pro fantazii, pro humorné polohy příběhů, vtipné extenze vážných témat a v neposlední řadě také tím, že rozlouskne každou záhadu či hádanku...když ne vědecky, tak mimosmyslově načerpaným komplexem řešení, která umí zasadit do praktické použitelnosti obyčejného chodu života. Příběh Louskáčka sám o sobě je jen příkladem, jak Fantazie funguje a jak se v naší mysli rozvíjí do konkrétních podrobností. Bylo by ovšem chybou chápat svůj způsob práce s informacemi (a jejich projekcemi) jako obecně platný standard. Co člověk, to speciální formát reprodukce prožitku - kdo je laděný do lyrických tónů Srdce, ten bude vjemy interpretovat jinak, než člověk, který je konstrukčního založení a svoje cítění promítá do realistických obrazů technického charakteru. Proto je oblast Fantazie prostředím Kouzel a Triků - nevyčerpatelným zdrojem Předloh pro naše projekce jednotlivostí - tak, jak nám je Život sám servíruje do Přítomného okamžiku linie událostí. 

 Volací klíč pro stabilizaci energo-informační anomálie Portálu LOUSKÁ-ČEK je citát z Knihy Skal, kde každý přírodní jev a úkaz hlídá nějaká bytost elementálního světa nerostů - dimenze, která je té lidské vzdálená v prostoru času  - jehož rámec je příliš rozsáhlým polem v toku obsažených událostí - neaplikovatelným na konkrétní vjem jednotlivostí:

Ama-Ta Živa
Sen-Kora Viva
Madre-bia * Lenta-Cha čia  

 Doprovodná báseň ukazuje mystické propojení Života se světem Fantazie:

V Plamínku, v Rose, za Lístkem Osiky,
co ve Vánku otáčí Stříbra Lesk
Ledových Květů, co malovaly Mrazíky,
Hra Stínů, co objevil klikatý Blesk...

Tam běží filmový Pásek,
tam se promítají Příběhy Lásek,
tudy teče Řeka Štěstí,
tam každý Prvek něco věstí.

Života plný Doušek,
bez Bolesti z nesložených Zkoušek,
Lety do Hvězdné Hůrky,
z Korálků Života navlékané Šňůrky...

 P.S. Z aktuální portálové anomálie můžeme mít i hodně rozdílné prožitky a vjemy - záleží na osobní orientaci v energetickém pozadí i na způsobu práce s informacemi, který máme sladěný se svým osobitým interním žebříčkem hodnot a priorit, co nějak (de)terminují naše společenské postavení - ať už je jakékoliv. Neexistuje nikdo, kdo by nebyl vůči společnosti nějak vyjádřený...i kdyby byl sebevětší samotář - i to je společenská pozice...

 Popis je součástí Portálové sekvence 2017