Je aktuální tématika v sekvenčním procesu Transformace Kolektivního Vědomí. Cesta Duší opět není o množném čísle Duší, ale o cestě vnitřním uspořádáním Duše a o změnách, které přinesl soubor Novostí z nového Systému Podpory Života i do této domény existence.

 Bývali jsme navyklí na některá "konstantní" paradigmata, která "logicky" vypadávala z prostředí starého Modelu řízení Evoluce Bytostí, který se vyznačoval nátlakovým silovým uplatňováním Moci skrz princip spasitelských entit = seslaných bytostí, nosičů utajených znalostí, které přicházely dálkovým napojením ze vzdáleného velína duchovní Elity. Byla to (a pro mnoho lidí stále ještě je) zóna pastvin Duší, které jsou podřízené vyšší autoritě samozvaného Molocha, známého pod pojmem Bůh-Stvořitel. Ten, nám takto představovaný a známý, nemá pranic společného s původní Zdrojovou Inteligencí Života, které jsme každý nedílnou částečkou a neseme součtem její potenciál Bytí v kosmickém měřítku Evoluce. Tato naše pravá ID-Entita byla věky záměrně zatlačovaná do nevědomí, aby člověk nenastartoval Transformaci do vyššího schématu kolektivního vyjádření (do formátu Galaktického ČLO-věka) a zůstal v podřízeném postavení k té paraziticky se realizující entitě = Egregoru Moci. Jsou to témata, kterým se dlouhodobě věnuji - viz moje předchozí texty.

 Duše je aspektem Celistvosti Života - je nosičem Plánu Života pro konkrétní expozici Bytostné Jiskry do běhu Času a do návaznosti na aktuální Model Existence. Proto i tento aspekt prodělává zásadní přestavbu, která je vázaná na probíhající inkarnaci = jen Duše v realizaci Života mohou přetransformovat svoje genetické a rodové vazby v liniích souvztažnosti - tedy v množině bytostí, které jsou jejich rodinou, druhem a kolektivem spolutvůrců společného vyjádření Života ve spojité multi-dimenzi oktávy Živosti. Nový Model Magistra uvolnil paměťové svazky Galaxie - kolektivní Knihy Života, kde jsou obsažené i individuální osobní Kroniky Duší a Příběhy jejich expozice do množství inkarnací či vtělení. Soubory jednotlivých Plánů Života (programová výbava) jsou základním profilem Duše a ona sama je tedy již určitým formátem inkarnace (onoho programového plánu). Plány Duší jsou (měly by být) synchronní s Vizí Zdroje Života, který je vetkán v každé částečce Existence principem vše-obsažnosti Celku v každé části a naopak - Člověk v komplexitě bytí (včetně Duše) je na stejném principu sám o sobě nosičem a realizátorem té Zdrojové Vize, která je motorem Evoluce Bytostí i proměny Vesmíru obecně. Jsou to principy, aplikované do spektra vyjádřených Světů, skrz tzv. Autonomii Mozaikových Soustav (AMS), která je garantem spravedlivého rozprostření "práv a povinností" v oblastech samo-řízení společenstev - providerů realizace té Vize. 

 Znamená to, že nejen Duše, ale i sám člověk (a všechna další vyjádření naší Zdrojové Bytosti), může v pozici Celistvosti čerpat znalosti z Jednotného informačního pole a napájet se Energií Života, ve kterém to Pole plave. Ve starém silovém matrixu existovala hierarchie Duší, které do svých inkarnačních Plánů vnášely principy elitních a stádových parametrů společnosti, nesly pokyny k udělování privilegií přístupu k informacím a zaštiťovaly se vyšším posláním a vyvoleností z vrstev, které nikdo nemohl ověřit, či kontrolovat - pokud byl nátlak vyšší autority nesnesitelný a bylo potřeba dojít k podstatám problému. Taková odhalení ale nebyla v zájmu parazitických duchovních entit - znamenalo by to dovolit lidem rozkvést do své zdrojové podoby a uplatnit princip auto-řízení sebe-sama, tj. geneticky se překlopit do Celistvosti Galaktického ČLO-věka, který již nebude muset cirkulovat v oddělených duchovních sférách, kde se uplatňuje kariéra uměle nastavených pozic Duší. Jako kdysi - v jinak uspořádaném Kolektivu Bytostí, na jiném místě Galaxie - došly tyto do dílčí fáze Celistvosti a přešly na vyšší level ve vrstvách do sebe naskládaných realit Bytí (variace Planckovy konstanty do fyziky vyjádření Života) - tak podobně nyní transformuje lidská hmotná bytost svoje uspořádání do téže Celistvosti a přechází součtem hodnot množiny Života do vyššího vyjádření ve smyslu prolnutí se Zdrojovou Vizí Evoluce Vesmíru. Jsou to Transformačně-Mistrovské procesy přestavby, sladěné s tokem Času i vrstvami jeho energo-informační podpory. Jako bývala kdysi jemno-hmotná Duše nejvyšším vyjádřením Zdrojové Jiskry, tak je nyní fyzické tělo Člověka tím prozatím "konečným" (završujícím) formátem Života, skrz který se píšou kolektivní i individuální Knihy Života a splétá Časová Vlna v Prostoru jejího rezonančního efektu (multidimenzi Živosti). Stále slyšíme o Svobodě pro Duši - ale Duše sama o sobě nemá páky tuto Svobodu realizovat - proto spřádá Plány a tyto pak Žije, aby spolu se svými dalšími formáty došla do vyššího vyjádření ve smyslu oné Celistvosti. Do ní je zahrnutý ČLO-věk jako spojitá entita mnoha Duší, Bytostí a příslušníků civilizací, společenstev a kolektivů Tvůrců. Jen za aktivní účasti všech poloh našeho vyjádření lze součtem projít a otevřít nové Kapitoly Knihy Života. To jsou ve stručném přehledu aktuální děje, kterými procházíme.

 Jsou to všechno "znepokojivé" údaje - mají vliv na hluboko uložené archetypy Mysli a vzorce Prožitků. Jsme ve svém založení hodně konzervativní a svoje standardy si nenecháme jen tak vzít. Obranou bývá útok - jak hojně můžeme okolo sebe vidět a být toho někdy i přímým účastníkem. Takový je ale efekt globální proměny Vědomí - aby nové mohlo smysluplně fungovat, musíme nechat staré rozpustit přemístěním do Pole Příčin = neřešit jen "jak", ale hlavně "proč" - zpracovat  "dluhy" vůči sobě, své Duši i všem jejím variacím vyjádření. Nechovat se k ní jako k nezletilci, ale jako k dospělé entitě, svému vyššímu Já, které je rovnocennou (nenadřazenou ani nepodřízenou) Částicí Života naší spojité Celistvosti Bytí - tedy součástí Elementu Věčnosti, který je Zdrojovým aspektem Existence obecně.

 Kompozice PARAFA je asociační řadou pojmů

 PARAFA - PARAFÍN - VOSK - VOZKA 

V arianské verzi

ALEKTA - MIAKA - VANTA - ÁSTRA

 V oblasti Fuzzy-Logic to jsou symetrické obsahy rozprostřených významů, které v určitém bodu synergické fúze (protnutí) nabírají energii Proměny a Novosti pro veliké oblasti řízení Života v onom smyslu Mozaikových Soustav, které jako Bytosti Galaktického Společenstva Světů vytváříme. Jako bývá člověk často "obětí" různých účelově tvarovaných vzorců chování, může být i Duše mystifikovaná už v samém pojetí poslání, které plní - v pointě programu, který nese a který tady a teď v realitě Života přepisujeme. Většina probíhajících Plánů Duší jede v synchronizaci s doznívajícím Modelem Evolučně-Spasitelským, pro který byly sestaveny a seslány na Zemi - lidé jsou tedy již svým vnitřním uspořádáním stále v područí řídící Vize daného Modelu Evoluce. Projevuje se to proudem tzv. New Age filozofických směrů, protěžováním nad-životní, duchovní stránky nebytí a simulacemi zdání postupného odhalování "zdrojové" Pravdy, jejíž distribuci realizují ony seslané "vyšší" bytosti (pracovníci světla a spol.). Na uznávaných konstantních hodnotách (láska, nepodmíněnost, božská přítomnost, svoboda, probuzení, emoční vyspělost) je sofistikovaně instalovaný soubor účelových manipulací, která mají za úkol upevnit ona schémata předem determinovaných pozic řídící Elity i jejich nadřazeného Egregoru Moci. Toto, skrze všemožné samozvance a duchovní vůdce, je vnášeno do lidského smýšlení o podstatě Života. Jde o tendence trvale udržovat jednotlivce v závislosti na vyšším duchovním řízení, ve strachu, obavách z nedostatečnosti vlastního potenciálu - na pozadí neustálé konfrontace s nepoměrně "vyspělými" prezentacemi oněch vůdců - tj. v poměru k tomu, co tito vůdci uvádějí jako svoji běžnou osobní realitu. Tyto konfrontace disproporcí jsou také velikým komerčním tahem - stimulací pro moře různých ezoterních ziskových aktivit. Cílem ovšem není vést člověka do Celistvosti, ale dostrkat ho do postavení, kdy rád a s vděčností přijme ideologii oběti a skrze svoje vůdce a spasitelské entity přijme vykoupení k Vzestupu. Vzorec tak starý, kam až lidská paměť sahá. My však už nyní máme další zdroje k přímému i mimosmyslovému vnímání dějin naší populace - umíme je dešifrovat a z těch mediálních nosičů čerpat. Jsou to ty energo-informační anomálie, které okolo sebe cítíme a prožíváme jejich emise. Jsou to Příběhy různých alternativních forem života, které personifikují v našich představách a takto se nám manifestují do přímého vjemu - my se tím učíme respektu a toleranci k jiným formátům Života - budou přibývat a my budeme změnu přístupu nutně potřebovat. Takové jsou efekty aktuálních zón Transformace - Portálů a Cest, které se za nimi otevírají - pro nás všechny bez rozdílu.

 Doprovodná báseň je lyrickou podobou Cesty Realitou Duše, kterou zde představuje pojem PARAFA - jako symbol ID-Entity Celistvého Člověka - jako  komplexity, soustředěné do jediného a jedinečného Centrálního Bodu Existence, který je součtem mnoha verzí Duše a dalších jemných a éterických formátů vyjádření sebe-sama. Duše je také filtrem individuálního obrazu vidění sebe-sama - v oblasti sebehodnocení hraje tento obraz podstatnou roli. Lidé, kteří se projektují dominantně skrz osobitost Duše, jsou obecně zklamaní životem - v lidském slova smyslu...a naopak, lidé, které naplňuje jejich životní pouť, nehledají únik do virtuality světů Duše - mnohdy do té míry, že fyzikální aspekt Života pojímají jako jediný existující. Měli bychom mít na paměti, že sice Dušemi si nejsme rovní (jako ani životní zkušeností či znalostmi o svého původu a smyslu existence), ale že je to umělý efekt dlouhodobého vystavení se působení sil, které na nás aplikoval hierarchický systémový matrix. Naše kvantová Zdrojová Jiskra je věčná a v oblasti rovnosti nespecifikovatelná - je totiž samotným Elementem Věčnosti Zdroje, jako parametru obecné definice Života. Díky tzv. Super-pozici této naší zdrojové podstaty můžeme být a jsme kýmkoliv (čímkoliv) si budeme přát - stačí prolistovat vesmírnou Knihu Života a načerpat některý z Příběhů, které obsahuje - vcítit se do něho v první osobě a žít ho - s plným nasazením svých schopností a vůlí existovat v relevantním formátu Bytí - to je Esence našich Životů, program našich Duší a směr, kterým spolu kráčíme vstříc příchozím událostem, na nichž spřádáme svoji vizi osobní i kolektivní budoucnosti:

Kde dřímala ta Melodie tichá,
kam zamířila, když procitla z Ticha,
kudy její Cesta vinula se zrána,
které Jitřní Hvězdy se jí otevřela Brána?
Mohla Křídly zamávat a vzlétnout,
zatočit se Piruetou ladnou
zvesela si zanotovat tu Píseň dávnou.
S lehkou Nohou v hedvábném Střevíčku
protančit v Rose každičkou Chviličku,
Brány Srdce dokořán otevřít,
s Dušemi blízkými o Láskách hovořit;
koupat se v Naděje Oceánu,
vlévat ji do Životního Plánu,
do Plátna kosmických Obrazů
vyšívat tajemnou kouzelnou Krásu;
vytvářet pro lidi cestovní Trasu...

 Popis je součástí MAPY CEST  

 P.S. Jitřenkou a Večernicí je Venuše, nejjasnější Hvězdou je Sírius.

 Obrazová kompozice