Dualita
Dualita...
Vášně srdce osobního ega a úcta mysli vůči osobnímu kontextu.
Řešením rozporu duality života je život sám.
Konfrontace, kterou sám právě rodí.
Jakékoliv stanovisko během vteřiny zkostnatí.
Snaha věci zorganizovat?
Ovládnout ke kvalitní regulaci?
Nekonečný distribuční příběh.
Řešení není možné.
Řešení neexistuje.
Touha nikdy nekončí.
Trvá bez přestání.
Postojem může být pouze vědomí kompromisu, který se neustále dynamicky utváří.
Nikde nezačíná.
A nikde nekončí.
Pouze JE.
Takový, jaký se právě zrodil.
Na krátkou chvilku.
Několika myšlenek.
Aby nebylo možné ho uchopit.
Nedostupný, nedotknutelný, svrchovaný, přítomný, kontextový, všezahrnující...
Podezřele se to shoduje s mým heretickým obrazem Boha. Jediný, který míchá onen duální koktejl a prolévá ho mnou, abych ho prožíval. A jsem zase u té rovnice, která má na jedné straně nekonečno a na druhé straně identitu. Sám jsem svým problémem.
Ta rovnice by se měla rozplynout.
A.M.A. 9.3.2011
Dualita pojmů a Teorie uspořádání
