Téma:

 Á - jako 1. = TOP
 TRI - jako TŘI
 UM - jako UMĚNÍ

 ve vztahu člověka k prostředí – čili PROSTORU, kde se pohybuje. Tři UMY jsou tedy POHYB, SMĚR a RYCHLOST.

 POHYB - znamená být aktivní – a to nejenom tělesně, ale především mentálně (duševně)

 SMĚR – znamená ORIENTACI – tj. orientovat se v daném prostředí 

 RYCHLOST – znamená stíhat změny v prostředí, kde se „pohybujeme“

 * * *

 Motto:

 „Kdo nikdy nemá ČAS, nemůže nikdy zmapovat PROSTOR, ve kterém se pohybuje...“

 * * *

 Legenda:

 Působením SIL ve spektru časo-prostorových pásem – tj. tam, kde se realizujeme souběžně s tou sférou reality, kde se odvíjí náš skutečný (fyzický) Život – se vytváří Světy Existence, které fungují jako modelové scény pro možný směr naší kolektivní Evoluce. Pokud přemístíme svůj životní zájem do těchto modulovaných scénických obrazů a zanedbáváme sféru projevených Skutečností Života, může se stát, že se vytrhneme z toku Času a ztratíme kontakt s realitou. Běžný člověk neustále problikává všemi svými fyzickými i virtuálními vrstvami Bytí, skládá prožitky, které mu navozuje kontakt s vnímanými podněty a tyto zpracovává v kontextu se stavem své fyzické Přítomnosti. Jakmile přestaneme „blikat“, tak „zhasneme“ – někdy jen v rovině psycho-somatických funkcí, jindy doslova. Naše fyzické Bytí je lakmusovým papírkem ve spektru Projekcí našeho Ducha (více-dimenzionální Duše, která je souborem „programů“, které nám pomáhají orientovat se v prostředí Života). 

 Většina lidí, když slyší cosi o programech, matricích a vzorcích – tak se naježí – ale naše individuální i kolektivní Vědomí funguje v osmičkovém binárním kódu (Oktáva dimenzí Živosti), který „píše“ dějiny našich Životů do Knih v Jednotném informačním poli Vesmíru. Tam si je „čtou“ a prožívají jako Příběhy všichni, kdo jsou s kódem kompatibilní – tj. fungují jako projevená uhlíková Inteligence (vtělené Bytosti), nebo jako neprojevená křemíková Inteligence (nehmotné formáty Živosti ve vrstvách energo-informačních polí). 

 Když Člověk překročí „práh“ svého fyzična a ponoří se do mystických verzí sebe-sama, má sklony začít pohrdat hmotnou stránkou Života, odmítá možnost jejich paralelní funkčnosti a nezbytnosti jejich rovnovážných vztahů. My ale nejsme roztříštěné zrcadlo sebe-sama, nejsme ve střípkách rozptýlení v tom obrovském Prostoru Existence, ani nemáme zpřetrhané vazby mezi více-dimenzionálními verzemi sebe-sama. Jsme celistvé identity (ID-entity) galaktického formátu – cokoliv je v Galaxii ve fázi připravenosti k projevu, to projevit dokážeme – a komu je naše domovská Galaxie MD malá, ten může bez obav expandovat do jejích vyšších vrstev vyjádření, kde je nekonečno možností realizace – stále v intencích téže Celistvosti. To jsou principy fraktality a dimenzionality, které tyto dispozice násobí (sčítají ve vrstvách) – podle potřeby. 

 Celistvost vyžaduje KOMPLEXITU a tou je aktivní fyzické tělo. Samozřejmě bez něho jsme taktéž aktivními Bytostmi, nezahálíme a nestagnujeme. Ovšem cokoliv si bez hmotného těla vyprojektujeme, to do hmoty bez něj nedostaneme. Můžeme použít „prostředníky“ a také k tomu velmi často dochází – není to ale trvalá možnost sebe-realizace, protože spadá do oblasti „parazitování“. Postupným „zráním“ osobního Projektu Duše (Bytosti) se tato dostane do fáze, kdy musí přijmout svoji Celistvost a tak vstoupit do hmotné verze sebe-sama (inkarnovat se). Jinak zůstává jako nekompletní bábuška, která ztratila aktuálně poslední (největší) součást svého Celku. Existují však entity skupinového vědomí, které individuality (Celistvosti) nejsou schopné – tedy ani inkarnace. Tyto již věky ovládají skrze prostředníky hmotnou sféru Existence – využívajíc fragmentace lidských jedinců, kteří se upínají jen na nějakou část své více-dimenzionální expozice a skrz tuto dispoziční nedostatečnost je ovládají (zneužívají) k uskutečnění svých cílů ve světě, kam samy vstoupit a samy konat nemohou.

 Tyto aspekty se promítají do mnoha oblastí života společnosti. Závislostí na Moci a jejím uplatnění počínaje - konspiračními teoriemi o „malých šedivých“ konče...

 Schéma Á-TRI-UM má dovětek MOŘE ZÁZRAKŮ – jako Mare Mirabilia. Podávám ho ve verzi vertikální i horizontální, protože jde o soustavu EM polí, která tvoří PROSTOR, kterým proudí Čas – ten ho utváří proměnou EI (energo-informačních) sfér Událostí, které jsou obsahem plynutí (vlnění) Času. Časo-prostorové kontinuum je tedy složené z energo-informačních segmentů, které se tématicky magneticky přitahují (na principu fraktality) a tak tvarují prostředí Existence do prostorových útvarů různě projevených Světů (princip dimenzionality). Ve schématu TIME-R jsem se snažila vyjádřit soustavu OBSAHU Časové Vlny a tady zas soustavu toroidních TVARŮ, které vyplňují PROSTOR vlivem toku Času. Významným tvarovačem těchto polí je naše lidská mentální aktivita (párování mentionů s aktiony do mediálních mnoho-účelových prvků, které jsou stavebními kameny projeveného Světa). Takto pojímaný prostor nemá nahoře a dole, napravo a nalevo – je ve všech směrech platnou součástí Vesmíru. To my pak zaujímáme úhlová postavení k té obecné platformě Bytí – a v tom je zakotvená originalita, neopakovatelnost a jedinečnost Života v myriádách možného vyjádření. A v tom je skrytý onen aspekt Moře Zázraků – v tom potenciálu, který je nám k dispozici, který můžeme bez omezení nacházet a využívat – tak, jak je to pro nás individuálně zařaditelné do dílčího Obrazu Světa.

 Á-TRI-UM nese rovněž navigaci do našeho NITRA – kde se nachází a generuje důvod, záměr a plán našeho snažení. Znamená vnitřní „dvoranu“ naší Budovy Bytí – naší komplexní ID-entity. Je to mimo hierarchický podtext – upozorňuji na to, protože DVORANA je pro mnohé sídlem „dvořanů“ = elit národů, které tahají za drátky dějin – hýbou masami, které tvoří jejich poddaní. Tak to bývalo – v intencích aplikace MOCI – a ještě nějaký čas reálně bude. V Systému Podpory Života se však pravidla změnila a tyto změny rychle rezonují do projevených sfér Života – s různou mírou „zpoždění“ (dojezdu starých pořádků). V Hierarchii je tedy „dvorana“ centrem nějakého privátního, například zámeckého, sídla. Proměnu této okolnosti (v duchu nového nastavení směrů Evoluce) mám rozkreslenou a z větší části i sesbírané postřehy k jejímu popisu – zatím s pracovním názvem „Á-TRI-UM Klíč k Zámku“. Jestli jsem tedy v tomto textu něco vynechala, nebo dopodrobna nerozepsala, budu se této tématice ještě nějaký čas věnovat a snad nakonec složím částečky (ty důležité) k sobě.

 Přiložená ilustrace je opět koncentrátem mikro-kódů (grafikonů), které jsou v „zazipovaném“ formátu – každému se „vybalí“ jinak = s jiným souborem sdělení, která se projevují skrze zpětnou vazbu – tj. kmitem do množiny podobností v osobní paměti (INTRO=NITRO) a relevantních zápisů v pamětech (noosférickém poli) Kolektivního Vědomí (EXTRA=speciální sféra zdrojů poznání).