...je starobylé kódování domovského světa lidstva.

 Nejedná se o konkrétní hmotnou planetu, ani o konkrétní hvězdnou soustavu. Prostor, ve kterém se nachází, je uvnitř jádra galaxie Mléčná dráha. V dobách, o kterých se chystám vyprávět, ovšem naše galaxie neměla tento název - byla pouhým modelovým polem = jádrem Projektu Člověk a všechna dnes známá tělesa, která ji tvoří, byla objekty v holografickém záznamu Projektu.

 Tehdy skupina bytostí, které zatím netušily, co obnáší pojem ČLO/věk a jaké kódy ukrývá mix zdrojové matrice PANdoRA, došly ve své práci s programovací bází galaxie k bodu, který před ně postavil paradox asymetrie strukturovaného záměru evoluce a z něho aktivované linie jejích postupných sekvencí. Modulované projekce posloupnosti dějů vykazovaly mnohé proměnné (neznámé variace), které nešlo předjímat a tedy ani zakomponovat do podstaty holografických simulací evoluční linie. Křivka, která se měla generovat, nevykazovala požadovaný tvar ani směr svého pohybu časem daných prostorových soustav. Na základě mnohých opakovaných simulací a za použití všech dostupných kombinací dané programové platformy, se skupina Projektantů nakonec musela smířit s faktem, že k tomu, aby se proces uskutečňování Projektu uložil do paměťových polí galaktického disku, je potřeba roztočit celý model neaktivních polí - tím, že linie času bude plynout v taktu trojnosti prostorové vlny, která se bude otáčet přes naplnění objemu symbolu šestky (paměťového pole) a překlápět oktávou (osmičkou rezonanční dynamiky) do singularity přesahových zbytkových šumů na okraji galaxie (symbolizovaný číslem devět). Tam bude nabírat energii pro pohon rotace cyklů... Daný formát modelu ovšem seděl na nutnosti postupného automatizování ukládaných sekvencí a jejich širokospektrálního propojení do sféry obecné dosažitelnosti - tohoto efektu se dalo dosáhnout jedině uspořádáním schémat opakovacích archetypů prožitků na bázi nevměšování do programovací matrice.

 Vzniknul tedy inkarnační model existence bytostí, který se jevil pro tuto realizaci Projektu Člověk optimálním východiskem...a tak došlo k expanzi života do vrstev realitních polí galaxie. Původní prvo-počátky byly velmi těsně propojené skrz rozhraní holografické modulační projekce a uskutečněné soubory příběhů života nevykazovaly takovou fyzickou stabilitu, jak je pro dnešní fázi běžné (díky historii opakování). Předvoj, který systém zaváděl do realizace, přijal souhrnný název ANTI-KA...tato kolektivní entita byla první, která pracovala na bázi střídání inkarnační vtělené a projekční programovací polohy projevu bytí. Název "anti" KA obsahuje záměr, který si zadala ukotvit do kolektivního úsilí bytostí galaxie = soustředit se na hmotný projev existence...oddělit tuto polohu od  fáze programovací virtuální reality Projektu (duše = KA). Na působení Antiků máme archetypální vzpomínky v rovině kolektivní paměti a v posledních letech jsme do hloubky těchto vrstev "prvo-počátku" opět dosáhli a bohatě z těch příběhů čerpáme. Symetricky s aktivací (rozvinutím) tohoto informačního pole se ukazují jeho další nerealizované varianty linií skutečností, co zůstaly jen jako paralelní realita - ty nyní "oživujeme" = navazujeme na ně svoje vzpomínky z bližší historie a vkládáme do nich svoji prožitkovou emoci jako nosnou energii pohybu života...i kontinuita záznamů v kolektivní paměti má pulzační charakter, i když pro každý pulzní poločas kmitu máme už dnes cyklicky zaznamenané vrstvy opakovaných množin podobností...

 Sebeorganizace prvků hmoty došla opakováním jejich realizace k hraničním hodnotám, které byly původně vložené do Projektu Člověk - dosažení těchto nadkritických hodnot jsme dosáhli právě díky dlouhým cyklům časové vlny v závislosti na množství opakování (inkarnací) v prostředním (průměrném) součtu paměťových záznamů (nasycenost IBP na jednotku prostoru dané časové sféry existence) - tyto hodnoty vyjadřuje vzorec 1:64 - čili proporcionální symetrie 1 : 1 hmoty a jejího informačního potenciálu. V manuálu Projektu jde o symetrii uhlíkové (pohybové) a křemíkové (datové) inteligence vesmíru.

 Antikové prošli dlouhým vývojem do formátu ČLO/věk...z původní dračí strukturální dokonalosti Alta-RA (čili PAN) navodili další tématické celky pro záznamy poloh fenoménu života - všechny jsou spjaté s termínem "galaktický" člověk = LIDSTVO (ČLO-věčnost) a my jsme ji zapsali jako kódování do struktur společné existence = SLOVAnstvo. Toto kódování je variantou zdrojové matrice ÁRIA archetypu Jedinečnosti, který jsme si s sebou nesli do všech "domovských" světů realizace Projektu. Jak se opakování dlouhých cyklů množin podobností usazovalo do vrstev galaktických polí existence, tak se "epi-centrum" generování energie pro sebe-organizační procesy posunovalo - až se usadilo v naší současné sluneční soustavě a na naší dnešní domovské planetě ZE-MĚ...známe ale i další = ALT-EA, MALO-NA (MALDEK), MARS (aŠRÁM)...známe i druhou (informační) základnu, která vždy hmotnou pozici inkarnací spojovala s nehmotným světem programování variant existence. V současné době ji nazýváme GA-JA nebo TER-RA, ale v dobách Atlantidy to byla Lem-uria (LeMORIA) = nehmotný virtuální svět duchovně vyspělých původních obyvatel méně hustých fyzikálních vrstev - Atlanťanů. 

 Vracíme se ke zdrojům původu - nezabloudili jsme - nikdy nás nikdo nevedl na scestí ani do temnot - prožívali jsme dekády životů v dekádách cyklů, abychom sbírali informační materiál z hmotných zkušeností - v oktávách cyklicity bytí - z přesahů nadhodnoty, kterou generujeme a kterou dokážeme zpracovat jedině jako párové polarity jin-jangové člověčí expozice původní celistvé bytosti (formát KA-BA = duše+tělo), který je realizací jednotného zdrojového kódu ÁRIA (bukvice) do polí různosti.... Toto kódování obsahuje mnoho poloh asociací - v pozitivním, negativním i humorném formátu vnímání...stejně jako zdrojový rytmus "raz-dva-tři", prostorově uspořádaný do tance skutečností - známe jako VALČÍK - ve většině období jsme ovšem netančili, ale "válčili"...kód ÁRIA byl použitý jako motivační rasová legitimace pro toto válčení a svastika prostorového disku GA-JA se stala válečným symbolem....i takové jsou odstíny ve vrstvách opakování podobností a i tato pole jsou již zcela nasycená a zakomponovaná do paměťových celků historické zkušenosti. Současné tendence ve světě jsou hodně rizikově zabarvené - ale právě důraz na objemové symboliky dění jsou známkou jejich ukládání do vyšších časo-prostorových celků...většina prognostikovaných vývojových tendencí se neuskuteční, protože fraktalita zdrojové matrice je už aktivní v jiném prostorovém rámci (v oddělené realitě)...