EMPATIE není jen schopnost či umění vcítit se do pocitů, emocí a mentálních schémat druhých lidí - jde o komplexnější fenomén, který využíváme ve většině případech povrchově a jeho celý potenciál jen tušíme...

 Míra schopnosti procítit prožitky druhých lidí je daná mírou porozumění a pochopení svému vlastnímu nitru - svým emocím, prožitkům a reakcím na podněty v oblasti emoční i rozumové. Částečně se to dá "naučit" - tréninkem procházení si modelových schémat chování lidí v různých životních situacích, při řešení konkrétních problémů nebo vypjatých stresových střetech. Tyto metody učení jsou součástí moderní personalistiky ve firmách - při práci s "lidskými zdroji", seminářů koučinku životního stylu a rozvoje osobnosti – hodně se využívají v marketingu a reklamě.  Je to zakomponované v psychologii vztahů a aplikovatelnost je obrovská. V dnešní době nabrala i hodně negativní směry – využití v hybridní dezinformační válce. Je to ale „dvousečná“ zbraň = jak bude narůstat počet lidí, kteří využívají schopnost empatie v komplexním potenciálu možností, budou nástroje hybridní války víc a víc neúčinné - tento trend je nastartovaný a už ho nic nezastaví – lidí s prohloubenými empatickými schopnostmi bude přibývat. Tak dojde k posunu i v konzervativních vědních disciplínách, které na oblast empatie, emoční inteligence a struktury prožitků prozatím hledí skrz prsty.

 Tento posun je podmíněný transformací člověka jako multimédia kosmického formátu do podoby tzv. Člověka galaktického. Jde o propojení na multiplex srdeční čakry, která je naším osobním vstupem do vrstevnatosti informačních polí vesmíru a realit, které se tam nacházejí. Přeformátování do této podoby je evoluční proces - nejde o žádnou "odměnu" za zásluhy nebo podobné nesmysly, se kterými se občas v některých pojednáních o procesu transformace píše. Je to přirozená cesta člověka a každá bytost k tomu v čase dojde - buď v tomto životě, nebo v některém z následujících pobytů v hmotném těle. Velké množství vnímavých lidí již nějaký čas tyto fenomény studuje, učí se je "ovládat" a svoje zkušenosti pevně ukotvuje do kolektivního vědomí způsobem, který samovolné zakomponování do souboru vrozených vlastností nově se rodících dětí napomáhá. Sebepoznávání vlastního potenciálu pak samozřejmě vede k hlubším analýzám těch negativních nebo kolizních prožitků, k jejich rozložení na příčiny a následky a k následnému uložení tohoto poznání do skladu zkušeností. Ve hře jsou pak principy přístupu k opravám svých postojů (asociačních řad) a učení se předjímat následky dříve, než dojde k manifestaci reakce na podněty. Mít vysoký kredit v oblasti svědomí je sice moc hezká věc, ale svědomí je hodnotící schéma již učiněných skutků - a čas nelze vrátit, když je po všem, tak nastupuje osobní schéma přístupu k vlastní minulosti a formát "smíření se" s vlastním pohybem realitou. Tento prvek se bude postupně překlápět do nové posloupnosti děje - skutku bude předcházet hluboký prožitek možných variant následků. Ten prožitek bude emoční, mentální i fyzický - až do asociačního stupně možné bolesti (v negativním případě) nebo radosti a štěstí (v pozitivním případě). Možná mnozí z vás, když tyhle řádky čtou, cítí, že u nich je tento schématický vzor chování už dávno zakomponovaný a aktivní - ano - proces je v běhu už delší dobu a už jsme vybavení.

 V nadpisu jsem naznačila, že EMPatie souvisí s Elektro-Magnetickými Pulsy. Jde o naše EM pole = AURU. Pokud si název rozebereme dál, tak nalezneme EM-PATIO a přesně tak je princip "vcítění se" aplikovatelný. PATIO je vnitřní terasa nebo dvorek (domu), který je zde zastoupený objemovým "tělesem" aury. Procítění tedy znamená načtení se do rezonanční matrice zdrojových kódů člověka, do jeho informačního pole, jeho zápisů a struktury vyzařování do okolí i mezi jednotlivými jejími částmi navzájem. Emoce, které v nás načítaná data evokují, jsou výsledkem kontaktu naší energetické mřížky s polem kontaktní osoby. Procítěné prožitky vytvářejí logické mapy, které jsou u všech vnímavých lidí přibližně stejné (třeba jako reakce na vůni květin nebo na zápach nějaké chemikálie), ale další zpracování vnímaného prožitku je již různé (individuální) - podle kvality zkušeností = vzpomínek a s ohledem na jejich historický dopad na naše vlastní cítění a stupeň zpracování toho osobního analogického prožitku. Když budeme krátký čas po ztrátě nějaké milované osoby, tak budeme citlivěji reagovat na podobné situace u druhých lidí v okolí apod. Toto vcítění aplikujeme mimoděk - automaticky - je to naše přirozená lidská vlastnost a není na tom nic nového či převratného. Totéž platí o prostředí, ve kterém se pohybujeme a kde cítíme další vjemy, které odečítáme ze stop, které tam zanechali nejen živí tvorové, ale i věci a různé elementární energetické shluky, které jsou mentálními otisky příběhů toho prostoru = genius loci. 

 Nové je to, že to dokážeme okamžitě zpracovat kmitem do kolektivní paměti - tedy nejen do osobní zkušenosti - zpracování pak je opět nové - vědomé a okamžitě použitelné v další reakci. Již se nezmítáme v toku energií "slepí a hluší", ale vidíme souvislosti jako mapu bodů, kde každý je vstupem do konkrétního příběhu možné budoucnosti, kterou zaktivuje naše mentální a pocitové zpracování informačního záznamu ze snímaného EM pole. Toto "skenování" prostředí za pochodu pak je/bude přirozenou součástí našeho pohybu životem = jde o Atlantské vzorce zdrojových matric a v tělesné inkarnační poloze to nazýváme Mayským genetickým fondem, který je navázaný na krevní skupinu NULA a jeho energetické pole je sice nedominantní (recesivní), ale na principu homeopatie latentní u většiny populace. Stimulační efekt nově instalovaných programů do systému podpory života pak probudí tyto geny z "hibernace" a ty se přirozeně navážou na nově otevřené segmenty systému a jeho kolektivní paměť.

 Empatie ve smyslu "vstupu" do EM polí není vázaná na vzdálenost od daného objektu. Přenosy probíhají okamžitě bez ohledu na velikost prostoru, který nás dělí. Na tomto principu je založené dálkovidění a dálkocítění - také léčení a mimosmyslové předávání informací (telepatie). Multifunkčnost komplexního pojetí empatie pak zahrnuje celou škálu aplikačních technik, které doposud oddělujeme - říkáme, že ten má nadání léčit, ten zas channeluje od mimozemských entit a další je vnímavý na "čtení myšlenek" nebo zvládá techniku Kvantové vlny a podobně - ale ono je to právě všechno o tom jednom komplexu schopností. Jak se transformačně přestavuje energetika v čakrách a realizují přesuny centra zpracování informací do symetrie se srdcem a rovnovážně obou mozkových hemisfér, tak bude přirozeně ubývat tendencí ke "zneužívání" těch schopností k různým nekalostem a sobeckým preferencím - protože v takovém schématu tyto schopnosti nerozvinou svůj plný potenciál. Kdo nebude mít otočenou strukturu vjemu záměru před jeho realizací, ten bude nadále paběrkovat ve starých systémových šablonách, jak se to dělo odnepaměti - je to samoregulační mechanizmus, který je nejideálnějším filtrem pro expanzi pozitivizmu do našeho společného životního prostředí. Proto je tam vložená ta podmínka o plném zpracování a pochopení vlastních emocí a pocitových vzorců - subjektivitu v posuzování nelze úplně vypnout ani ničím nahradit a pokud jsme subjektivně nestabilní, pak nejsme schopni zvládnout ani prožitek emocí dalších lidí, se kterými vejdeme do kontaktu.

 Jsme různě nastavení v rovině vlastní evoluce a tím v síti kolektivní entity lidských bytostí - postupně k nám ke všem tyhle příležitosti dojdou, osloví nás a my je spontánně zakomponujeme do svého životního stylu.