Často se v duchovních a filozofických textech setkáváme s pojmy DUALITA versus JEDNOTA a jaksi automaticky přebíráme již zajetý vzorec vnímání = DUALITA je svět rozdělenosti EGA a JEDNOTA je svět Přítomného okamžiku, svět bezpodmínečné LÁSKY. První je "špatně", druhé je "dobře"... Je tomu ale tak doopravdy? Lze systém kolektivního vědomí takto jednoduše klasifikovat a navigovat "hledající" nerozhodné jedince do takového vzorce smýšlení? 

 Domnívám se, že nikoliv...

 DUALITA je svět DVOJ-PRVKŮ JIN a JANG v nekonečném vyjádření jejich poloh, pozic a směrů růstu k vyšší dokonalosti. Symetrické harmonie, které všechny části systémového pozadí dohromady vytvářejí, jsou naší hmotnou fyzikální realitou a všech polí virtuálních světů informací, kam oscilačně každý atom hmoty a jeho energie promítají svoji expozici = tj. do sfér kolektivní evoluce. Vyšší systémové struktury uspořádání jsou rozložené ve vrstvách živosti, které jsou jejich doménou pohybu a kde platí principy fraktality, dimenzionality a polarity ve smyslu hierarchických segmentů Celku toho UNIVERZA. JEDNOTA ve své podstatě znamená soustavu nesamostatně existujících prvků, které mohou cokoliv vyjádřit pouze kolektivně. Jde o UNI-FORMU v tom slova smyslu...my všichni jsme "jedním"...ale čím?...Zdrojem, Bohem... Ano - to jsme, ale jsme rozdílní, individuálně jedineční a svrchovaní v projevu i existenci. Naše jednotnost je platforma CELISTVOSTI - kterou je KOMPLEXITA multi-vyjádření. Kdo chápe pojmy FRAKTALITA množin sobě-podobností, které se oktávují (8 x 8 = 64) do polí realit pro expanzi života ve Vesmíru, ten  nutně na DUALITU pohlíží v tomto úhlu kosmologického uspořádání.

  JEDNOTA, kterou duchovní zdroje označují za GRÁL Vzestupu a prezentují jako metu lidského snažení, zahrnuje myšlenky jako:

zbavit se Duality a přejít do Jednoty 

zbavit se Ega a žít svým Vyšším Já 

oprostit se od materiality v životním stylu a přejít na hodnoty hojnosti ducha

...jenže ono cílem je tyto aspekty propojit do smysluplné Celistvosti a Harmonie vyváženosti vnímání... Jen tak lze dosáhnout na okraj Horizontu událostí Přítomného okamžiku, kde se "vaří" (víří) varianty vláken možné budoucnosti a kde náš mžikový hodnotící impuls jednu z těch "žhavých" zvolí a zakomponuje do systémů Celku. Už dříve jsem náš pohyb životem připodobnila k jehle šicího stroje, která představuje směr toku naší mentální a emoční energie - každý "vpich" je přechod Přítomným okamžikem a to je jediná kvantová teorie, kterou uznávám (*). Vertikální kontakt v poli Přítomného okamžiku je propojen do přediva vrstev Informačních bodů prostoru (IBP), které si vezmou naši mžikovou dávku (kvantum) energie a rozvinou nám v některé frekvenční hladině vědomí impuls ze svého obsahu - na ten my odpovídáme bleskovým zakomponováním do známých i možných souvislostí a spřádáme Příběh, který se nám buď líbí, nebo nelíbí - podle tohoto vzorce ho dále zapracujeme do svojí Přítomnosti. Jsou to nanosekundové akceREakce, kterými zpracováváme obrovská kvanta informací a tato činnost se odehrává na bázi plné spolupráce dualitních dvoj-prvků uvnitř toho toku (binární relace paměťových vzorců, aktivované do trojnosti plastického uspořádání v čase našeho pohybu realitou) a tato spolupráce vede do Celistvosti = souladu s potřebami Vyššího Já - tedy s potřebami kolektivní entity obecně.  Princip Dimenzionality je aspektem vrstvy frekvenčních hodnot našeho vědomí, které zpracované příběhy rozloží do dispozičních sektorů vnímání. Někdo musí meditovat, někdo musí snít, někdo zvládá fluktuace vědomí během denních aktivit - záleží na hodnotách inkarnačního pozadí a charakteru vyššího plánu bytosti...a mnoha dalších okolnostech. Vývoj spěje ke třetí jmenované variantě = zvládat to "za pochodu". K tomu je zapotřebí plně rozvinout tzv. ÁRIA kód Jedinečnosti, který v jiných zdrojích nalezneme pod jinou terminologií, ale s podobným smyslem účelu - třeba Svrchovaná Jednota, multidimenzionalita, transformace vzestoupení...atd. Pokud budeme oddělovat svoje vyjádření do světa skutečností (EGO) od svého vyjádření do intuitivně vnímaného virtuálního světa fantazie (Vyšší Já), budeme jako jehla na šicím stroji, které se při každém kroku přetrhne navlečená nit a my budeme navlékáním ztrácet obrovská kvanta příležitostí, které nám jen tak protečou skrz prsty - proplujeme životem nenaplněnosti a budeme se neustále vracet do modelů pokračování a hledání vlající niti...

 Vím, že lidé, kteří tíhnou k vizualizacím odpoutání se od manipulace a negativity současného světa, jsou svým způsobem "zranění" a takové vize jsou lékem na jejich "bolest". Ty "bolesti" mohou mít příčiny ve velmi vzdálených existencích - většinou v Atlantidě. Můžeme se cítit být doma někde jinde ve Vesmíru, také velmi často zahalujeme svoji tvář maskou svého vnitřního Ideálu (Super-EGO) - ale vždycky jsme více-méně ve správný čas na správném místě. Pokud se nám podaří podívat se na svůj život komplexně, zaměříme-li se na všechny důležité mezníky a jejich pozadí, zapomenuté podrobnosti - nalezneme velmi sofistikovaný schématický scénář našich rozhodnutí a z nich pramenících směrů, kam jsme se vydali - navzdory ztrátám a nálezům, navzdory nepřízni okolností. Tyto vazby souvislostí můžeme pozorovat i u lidí, se kterými vejdeme do kontaktu - třeba na pracovišti nebo v rámci náhodných setkání...a pak nám dojde smysl a důležitost každého života - i těch lidí, kterými "opovrhujeme" pro jejich nekompatibilní rozdílnost, i těch, kteří uplatňují "moc", kterou získali politickými mandáty nebo majetkem, i těch, kteří nám nahánějí děs svými skutky, které je dovedly do nelidských vzorců chování... V tom je smysl duality - ve schopnosti vznášet se v oscilačním pohybu nad Horizontem událostí Přítomného okamžiku - díky pravidelnému kroku rezonance jedinečného Frekvenčního vzorce vlastní osobnosti, na jehož vylepšení pracujeme nepřetržitě celý život.

  JEDNOTA a DUALITA jsou prvky CELISTVOSTI - hermetickým faktorem "syntézy protikladů" a neodmyslitelné součásti polí existence = UNIVERZA. Svět je promítán na naši sítnici vnímání formou negativní expozice - hodně věcí není takových, jak je obecně pojímáno a není to proto, že by realita byla "iluzí" či vmanipulovanou holografickou projekcí. Skutečnosti si ze souboru vnímaných informací skládáme sami - tím, jak je "hodnotíme" = zvažujeme jejich zařaditelnost do svého názorového objemu potřebnosti. Nacházíme se ve fázi překlápění z té negativní expozice do pozitivní formy (pozitiv a negativ ve fotografii je vodítkem k pochopení) uspořádání světa skutečností. Jednou složkou je také změna přístupu k "přijímání" - a to obecně - tedy čehokoliv, co nás v životě potká, nebo co potkáme my osobně. Jde o pole "příčinnosti", které změny přístupů přestaví a nově poskládají. Pokud bude naše forma Celistvosti taková, že do ní přijmeme naprosto všechno, co život přináší - pak nemusíme vůbec přemýšlet o nějakých negativních vlivech na naši osobnost či manipulaci ze systému - naše vyzařování bude spontánní a vyvážené a realita nabere jiný dimenzionální rozsah ve smyslu dalšího rozměru vnímání. "Přijetí" neznamená "souhlas" - to je další mýtus, který se v této tématice často objevuje - jde o neodmítání zpracovat informační obsah života... Nový kolektivní systém existence je ve stádiu postupné aktivace - jde o řetězové reakce, které se spouští automaticky - na základě prolínání synchronicit do uzlových symetrických mezníků v čase běhu událostí. Letos je ve znamení přestavby HODNOT = změny úhlů chápání podstaty skutečností a jejich zápisů v paměťových informačních segmentech reality.

  Obecně je cítit velkou tendenci k odtržení od všeho toho "starého" - vyskakuje to v každém projevu ve sdílených rovinách kontaktů - ale jde jen o tah mohutného toku energie ze vzdáleného prostoru Galaxie, který nese materiál k přestavbě toho kolektivního systému. Reakcí na tyto přestavbové stimulace by neměla být snaha opustit slabší, pomalé a bezmocné - naopak, je třeba povolit nátlak na jejich psychiku a nechat je nadechnout - aby sebrali síly k další cestě, aby chytli ztracené tempo, kalibrovali svůj rytmus. Jednou svojí polohou jsme osvícenou bytostí, co přináší poznání a druhou můžeme být na jiném konci světa arogantním nabubřelým materialistou, který si hojí ego v nějaké nadnárodní politické instituci - nezapomínejme na efekt "superpozice" bytostného jádra, kdy pojem "duše v inkarnaci" je pouze jedna kapitola Knihy Života dané formace inteligence v projekci do sfér času mnoha individualit. Tento aspekt není snadné přijmout - ale nacítěním souboru okolností a vjemů potenciálu toho faktu může přinést prozření netušeného formátu... 

 Jsme "teritoriální" (uhlíková) životní forma, která se pohybem vyvíjí a k tomu si pomáhá neustálým výběrem vhodných schématů prožitků, které si postupně ukládá do informačních polí veřejně neomezeně přístupného charakteru - tam jsou virtuální světy binárních matric - variabilita realit možných životů, které navštěvujeme ve změněných stavech vědomí, při spánku - kde se naše pohybová schopnost koncentruje do prožitku příběhů Projektů křemíkové inteligence prostoru, který společně stavíme a užíváme - jsme obojím, jsme duální entita v propojenosti svých časoprostorových pozic výskytu.