Objektiv má více významů - zde bych mohla předeslat, že jde o mojí optikou poskládaný obraz skutečnosti. Pro účely tohoto pojednání jsem si z toho pojmu vybrala jeho obecnou esenci nástroje, určeného k pohledu do světa, ve kterém žijeme a který tvoří prostor kolektivního sdílení s ostatními lidmi a také s dalšími formáty živosti společného biotopu....rodiny, či komunity...národa a státu...planety a sluneční soustavy...galaxie...vesmíru... Až kam si rozletem troufáme nebo na jakou dimenzi se cítíme... Naše vědomí, pocity, které vnímáním prostředí prožíváme, nás tvarují do optimálního cestovního prostředku pro pohyb danou oblastí existence. Jsme provázaní do sítě elektro-magnetických impulzů, vysílajících veškerou podporu života do naší blízkosti (aury) na základě naší mentální a emoční rezonance do prostoru. Jde o projevy "jedinečného frekvenčního vzorce", který tvoří komunikační kanál s kolektivním informačním polem a o jeho dosah a razantní dynamiku. 

 Každý člověk vykazuje jiný vzorec a proto dostává jinou podporu z fondu kolektivní podpory. 

 Každý člověk to podvědomě ví a neustále po svém pracuje na vylepšení svojí pozice v síti EM-pulzů.

 Každý jedná podle svojí "nad-duchovní" bytostné pozice v evoluční fázi rozvoje života ve vesmíru...

 ...každý s optimálním nasazením, ovlivňujíc blízké i velmi vzdálené jednotlivce, souhrnné procesy i globální pohyby celků... 
 Žádný jednotlivec v inkarnaci nemá moc ani možnosti celou síť své rezonanční efektivity do existence obsáhnout v rovině kompletní znalosti - a to z velmi praktických a zásadních důvodů... Pro co největší odstínění prosazení subjektivity vůle v počínání a stanovení zásadních rozhodnutí. Pro snahu o dosažení maximální možné míry objektivity na sobě závislých a přesto v čase a prostoru vzdálených "projektech" a z nich generovaných událostí - jak v poli sebeorganizace strukturálních vln času rezonují díky zákonu akceREakce.

  Již jsem psala a vysvětlovala, proč jsou z těchto jmenovaných důvodů irelevantní pocity typu suverenity vlastní svobody v rozhodování a prosazování vůle - jak se nám snaží namluvit některé NA (New-Age) zdroje a channelovaná sdělení z prostředí jiných kultur ve vesmíru. Naše mysl a schopnost mentálních konstrukcí je naším (lidským) pokladem v oblasti kreativity, kterou vkládáme do svého způsobu života a tím obohacujeme nejen sebe, ale kolektivně všechny - i vzdálené a nad-reálně se vyskytující - formáty existence. V textu APRIORI jsem se dotkla problematiky typologie současných lidí - podle Projektu Člověk a momentální fáze jeho průběhu v Galaxii MD - zmínila jsem čtyři verze uspořádání lidského jedince v ohledu materiální, duchovní i vývojové skladby. Paralelní koexistence těchto rozdílných potenciálů lidství je naprosto unikátní jev v čase transformace genetických systémů člověka a také hlavní příčinou rozdílnosti v chování velkých skupin lidí, v jejich názorovém spektru, materiálních tendencí v oblasti tvorby reality. Střetů s jinak orientovanými lidmi, kdy tyto záležitosti vyvolávají velké vášně a zbytečné konflikty - které rovněž stojí za migrační krizí v Evropě, za aktivitou válečných ohnisek na planetě a za chaosem v myslích obyčejných "bez-mocných" lidí, kteří se nedokážou orientovat v tom mumraji protichůdnosti a také účelových dezinformací skupin parazitů a vychcánků, kteří z chaosu těží, profitují na skulinkách v zákonech a vytvářejí tlaky na pozitivitu vnímání světa a smyslu života obecně. 

 Člověku nestačí být rozumný a empatický - je potřeba být hlavně objektivní - a objektivity v chápání světa je schopen každý ze čtyř formátů vývojové verze člověka. Jde o naučení se - být tolerantní a svoje potřeby vždy konfrontovat s možnostmi vyššího celku. Tyto propojovací prvky v soužití ovšem prozatím dost selhávají - a to i díky tzv. duchovně vyspělejším bytostem mezi námi, které se staví diktátorsky k tzv. duchovně slabším spolu-obyvatelům. Na jedné straně chápeme, že import cizích systémů do konzervativních tradic je nemožný (např. zákon šaría do evropské kulturní formace) - ale na druhé straně tvrdě a despoticky vnucujeme iluze o Nové-Zemi, které jsou pro valnou většinu na Staré-Zemi stojících lidí natolik virtuální a poškozující, jako právo šaría v křesťanské komunitě. Jsme netolerantní, sobečtí diktátoři, kteří se chovají jako kukačka, co na základě vyššího principu vloží svoje vajíčko do cizího hnízda a přijde nám normální, že útočením na životní standardy svých "pomalejších" spoluobčanů vytváříme naprosto stejný efekt, jako vytváří agresívní kukaččí mládě v cizí rodině. Jsme neschopní ignoranti, kteří ve svém omezeném perimetru nesneseme odpor a bezpodmínečně vyžaduje souhlas s jakýmisi ve vlastní fantazii vybájenými dogmaty, které nedokážeme zdůvodnit, nemáme pro ně připravené žádné asociační řady, co by lidem otevřely vnímání logiky návazností v kolektivním systému a jediné, o co opíráme svoje teze, je duše, která prostě ví = nemusí nic vysvětlovat, jediné co vyžaduje a na čem bezpodmínečně trvá, je naše láska v bezpohlavní formě trpné účasti - která se neptá, která neodporuje a která nemá právo na vlastní názor... Oč jsme tedy my "duchovnější" vyspělejší? O nic - jsme na tom stejně, jako ostatní a naše neustálé zdůrazňování nutnosti oprostit se od strachu nás uvedlo do stavu nekritičnosti, kdy se naprosto vůbec nebojíme vyjádřit kdejaký nesmysl a formou emočního a duchovního vydírání tyto pak instalovat do oblasti, kterou sdílíme s okruhem lidí, které svými postoji ovlivňujeme. 

 Tyto expozice našeho chování ve společnosti jsou v gravitačních polích specifických systémových archetypů - starých a pomalu odcházejících - protože v upgradovaném kolektivním systému podpory života se tyto vzorce projevují jinak. Jde o multi-potencionalitu v myšlení, kterou v oboru INFONIKA nazývám Metodou symetrické asociace a která je konkrétní životní filozofií. Mladí lidé, kteří patří k nové generaci člověka, přijímají tento způsob života čím dál víc za svůj...a to je velmi dobrá zpráva. I pro nás, zakrnělé dinosaury starého myšlení a chování, platí jedno obecné pravidlo - objektiv, kterým hledíme do světa a do vesmíru - je symbolem pozice "pozorovatele" - tedy toho, kdo se chová tak, jak ze vzdálenější perspektivy vnímá jako potřebné. Nezahrnuje do toho pohledu svůj "majetek" = nepředhazuje svoji unikátní pozici ve společenství vyšších bytostí, neopakuje svoji nad-hodnotu dlouhé škály životů v historii lidstva, neuzemňuje svými meta-fyzickými schopnostmi, nikomu nediktuje co musí a co nesmí vidět a vnímat = je pozorovatel a vidí tentýž obraz v objektivu, který vidí kdokoliv jiný, který si dá objektiv před oko... Zpracování pozorovaného obrazu do sdělení příběhu o vlastním zhodnocení je již subjektivní pozicí a jako s takovou je potřeba pak příběh sdílet veřejnosti - s citem a mírou pro toleranci, životní prostor a komfort osobního pohodlí pohybu kohokoliv, kdo se k námi sepsanému příběhu dostane. 

 OBJEKTIV v mluvnici některých jazyků a OBJEKTIV v optice snímání obrazů reality.