…všesměrový záběr Mysli při zpracování informačního toku…

 Osmisměrka – ve smyslu symboliky osmicípé hvězdy – je základním schématem mentální aktivity člověka. Kdykoli zaznamenáme nějaký informační podnět, tak se automaticky rozeběhne schéma jeho zpracování. Většinou máme pocit, že přemýšlíme přímočaře – že od jednoho poznatku pokračujeme k dalšímu, který ten první aktivoval a tak dále – v řadě na sebe navazujících mentálních konstrukcí, které skládáme do asociačních souvislostí. Ve skutečnosti ale naše Mysl „kmitá“ – od jednoho bodu k jinému, který je tématem příbuzný, ale může být v návaznosti hodně vzdálený těm předchozím. Říkáme tomu „těkání“ – myšlenky se rozeběhnou – a jak každý známe z vlastní zkušenosti – mnohdy ztrácíme nit i kontext – musíme se vrátit a znovu někde navázat, nebo úplně změnit téma, abychom na konci mentálního pochodu došli k momentu, který nás někam posouvá. Když necháme myšlenky jen tak samovolně plynout, začnou se objevovat obrazy, které jsou vizualizací skládaného kontextu. Tak vytváříme celé děje různých Příběhů, kterými si pomáháme při analýze podnětu. Lidské Vědomí je složitě „strukturované“ – je jako mozaika mezi sebou reagujících momentů kontaktu s podněty a z nich vytěžených informací (Příběhů). To se projevuje tzv. Frekvenčním vzorcem mozkových vln, jejichž rezonancí získáváme vhledy do obsahu energo-informačního pole, které je rozprostřené dimenzemi realit. V meditační fázi se vědomím pohybujeme v jiných vrstvách, než například ve fázi vysoké koncentrace na řešení komplikovaného problému v logistice na pracovišti. 

 Každý zpracovává informace trochu jinak – to se odvíjí od charakteristiky jeho osobnosti, objemu zkušeností a také od orientace na osobní cíle, které sleduje. Pro obecné pochopení Mapy Vědomí a její aplikace na vlastní parametry, mi hodně pomohla kniha Itzhaka Bentova „Pronásledování divokého kyvadla: O technikách vědomí“ – v originále Stalking the Wild Pendulum: On the Mechanics of Consciousness (1988). Nevyšla v češtině, ale několik přeložených kapitol je k dispozici na této webové stránce. 

 Jak se Kolektivní Vědomí transformuje do dispozic nového typu Člověka (Galaktická evoluční verze) – dochází k určitému „konfliktu“ ve vnímání reality. Není náhoda, že zrovna v této době dochází k bouřlivým proměnám názorů ve společnosti a ke krizím v mnoha oblastech života. Války, přírodní anomálie a zvraty v počasí – to vše s transformačními procesy souvisí – je to efektem velké evoluční změny. Jak se mění individualita člověka, mění se celá společnost – jsou to bolestivé změny, které pro naprostou většinu lidí znamenají diskomfort. Nároky na naši flexibilitu se budou zvyšovat, kdo psychicky neudrží krok, propadne se i ve vnímání bezprostředních životních podmínek. Čím užší úhel vnímání a chápání souvislostí, tím menší šance porozumět příčinám událostí. S tím jde ruku v ruce narůstající vliv populistických názorových proudů, které jsou nebezpečné v tom ohledu, že člověka drží v co nejužším záběru vnímání reality. 

 Je to ale přirozený a očekávaný vývoj – každá krize zvětšuje šance pro vylepšení společenské prestiže těch, kteří v normálně fungující populaci nemají příležitost se prosadit. To vyvolává mnoho negativních, ale i pozitivních reakcí veřejnosti – každý posun jde přes nadkritické hodnoty těch, kteří se změnám přizpůsobí a dokážou z nich vytěžit něco smysluplného pro celek. Jsou skupiny lidí, kteří chtějí „zpět“ – a to za každou cenu – a jsou lidé, kteří jdou „vpřed“, navzdory nepohodlí a překážkám. Důležitým faktorem je, jakou energii uvolňujeme do sdíleného prostředí = zda jsme vstřícní změnám, nebo zda jakoukoli změnu vnímáme jako útok na naši svobodu, pohodlí nebo dlouhodobé plány. Vesmír každému z nás „přihrává“ takové prostředky, jaké pro dosažení svých cílů potřebujeme. Opět se to ale týká především těch „cílů“, které souzní s pozitivním posunem celé společnosti – i když v některých fázích je ta pozitivita zastřená a ve výhledu nerozeznatelná. 

 Tohle povídání není návod, jak se zachovat v situacích, kterým jsme globálně všichni momentálně vystavení – důležité je nebýt v rozporu s cítěním Srdcem, nebýt v konfliktu se svým Svědomím a nebýt zaměřený jen na uspokojení vlastních potřeb. V minulém článku jsem psala o tom, že z Jednotného informačního pole (z Vesmíru) přijímáme na základě toho, co vysíláme. Jde o prospěšnost námi vysílaných energií – a „prospěšností“ je i pouhá maličkost v podobě vysílání signálů sounáležitosti a účasti se všemi, kteří čelí stejným životním zvratům, jako my. Zároveň bychom ale měli být opatrní v tom, komu a kam energii podpory posíláme – protože informační válka jede na plný plyn. 

 Přiložená ilustrace je abstrakcí osmicípé hvězdy, která je stylizovaná jako „matrice“ buňky Vědomí – o které jsem psala v článku „Rodina Duší“, kde jsem se zmínila, že jde o univerzální aspekt podobnosti ve fraktálním smyslu – že se ten koncept opakuje ve všem – nejen v duchovní sféře reality Duše, ale i ve strukturálním schématu Mapy Vědomí. V obrázku je i prstenec „křemíků“, který hvězdu lemuje – i v této energo-informační sféře platí fraktální princip. V informatice jde o buňku 8 bitů, které jsou základní jednotkou informace – jde o tzv. „ŠANON“ (shannon). Podobně jako šanon v registračce v kanceláři – i tento obsahuje soubor tématicky souvisejících dat, která tvoří určitý informační celek. 

 P.S. Luštění osmisměrek je mojí oblíbenou zábavou

Zdroje:

Itzhak Bentov
Shannon (jednotka)
Claude Shannon
Bit
Šanon