…aneb o vytváření reality skrz vesmírný Zákon Projekce…

 Zákon Projekce bývá často vykládán jako schopnost projektovat do vnímání reality skryté osobní charakteristiky = vidíme-li v nějakém chování cosi zlého, pak proto, že jsme sami zlí – nebo vnímáme-li jednání nějakého člověka jako kontroverzní, pak proto, že sami jsme takto navyklí se chovat v podobných situacích. Tento výklad ale není přesný – protože pak by mnohé společenské nešvary (nebo zřejmé zločiny) byly jen projekcí vnitřních mentálních vzorců pozorovatelů – pachatele takových činů by to stavělo do pozice „obětí“ odsouzení těmi, kdo své běsy projektují do jejich skutků. 

 Zákon Projekce se v tvořivém prostředí Přítomného okamžiku chová jako zpětná reakce na naše (i skryté) myšlenky, které vysíláme. Naše názorová platforma je souborem postojů, které korespondují se schématem vyššího inkarnačního Plánu Duše. Znamená, že v tomto Životě naplňujeme nějakou roli, která má význam nejen pro nás osobně, ale je součástí většího partu – tj. souhry chování společenstva jako celku. Že jsme na „svém“ místě, nám neustále potvrzuje Vesmír – tím, že nám přicházejí zpětné vazby, které rozvíjejí naši životní filozofii a vedou nás k dalším souvislostem, které můžeme zakomponovat do rozvoje své Cesty Životem. 

 Platí to i v případě, kdy nám z prostoru přicházejí samé negativní podněty – to je Zákon Projekce v přímém přenosu. Například: jsme bytostně přesvědčení, že potraviny, které nabízejí obchodní řetězce, jsou plné chemie a jedů – pokud bychom je konzumovali, tak by nám těžce poškodily zdraví. Jakmile se dostaneme do situace, kdy je doopravdy sníme, je zaručeno, že nám je hodně špatně a dokonce i onemocníme přesně tak, jak jsme škodlivost těch produktů dlouhodobě vnímali a chápali. V našem okolí se totiž nachází celá řada lidí, kteří jsou na svém zdraví konzumací těchto potravin nějak poškození – vidíme to kolem sebe, ty lidi známe, víme o jejich problémech, opakovaně těm lidem říkáme, jak je to špatně, se takto stravovat, ale oni nás neposlouchají – tyto situace nám jsou výstrahou. Stejný model lze aplikovat na další věci běžného života. Pokud bude někdo oponovat, že v jeho okolí se nikdo takto „postižený“ nenachází, pak nejde o to, že by byl nevšímavý, ale je to proto, že jeho životní filozofie je jiná a proto ho neobklopuje prostředí např. nemocných ze špatné stravy. 

 Jakou energii do prostředí vysíláme, takovou nám projektuje realitu. 

 Může to znamenat, že vlastními myšlenkami můžeme někomu vyvolat nemoc, či dokonce smrt?

 Svým způsobem ano…

 Za tyto „činy“ ale neneseme přímou odpovědnost – tedy v případě, že neznáme a plně nechápeme svoji roli v kolektivním smyslu a neumíme si zpětnou vazbu z prostředí správně vysvětlit = jsme nevědomým nástrojem automatizovaných sebeorganizačních principů proměny reality, které naši mentální a emoční energii rozdělí podle tematického charakteru a orientace vnitřního potenciálu tvořivosti, kterým disponujeme – bez ohledu na její polaritní dopad do světa skutečností. Mezi námi je ale hodně „vědomých“ jedinců, kteří v určité rovině tyto mechanizmy tvorby reality znají a chápou – někteří podle toho přetransformovali jednotlivosti své životní filozofie a umí vysílat do okolního prostředí takové energie, které mají pozitivní potenciál tvorby reality. Mezi těmi „vědomými“ je ale také nemalé procento těch, kdo přesto vysílají do svého okolí nepřátelské myšlenky – například okolo současné situace a událostí ohledně neočkované a očkované části populace. 

 Aplikace Zákona Projekce se projevuje i jinak – ve strukturách hmoty světa, který obýváme. Jde o zcela unikátní fenomén, který můžeme zařadit do tématiky „cestování časem“. Je to taková obousměrná projekce vizí = příběhy, které nemají prokazatelně historický základ a zformovaly se na základě fantazie jejich autorů, mohou vyvolat takovou zpětnou vazbu z prostředí jednotného informačního pole, že dojde k nálezům reálných artefaktů, které nezaměnitelným způsobem tyto příběhy potvrdí. Pro ilustraci jsem vybrala dva takové nálezy – existuje jich ale celá řada, stačí být trochu trpělivý při hledání vodítek na internetu.

 Nálezy pískovcových segmentů v lokalitě Horní Bečva – publikoval svého času na již neexistujícím serveru Nová Země badatel Tomáš Vrubel. Mimo jiné šlo o vlysy fragmentů hvězdné brány ze seriálu SG-1 nebo „kopie“ ilustrací, které jsou součástí tzv. Velesovy knihy. Nejde o podvrhy – jsou to stářím a vodou zvětralé kameny s ornamenty – nálezu některých z nich byla svědkem i jedna účastnice výstupu na Blaník v roce 2012 – vyprávěla nám o tom. Mám z té doby uložené některé snímky – například fragment symbolů, který přesně kopíruje ty, které autoři seriálu umístili na kruh hvězdné brány. Do stejné kategorie nálezů patří i tzv. „Anomálie Baltského moře“ – podobnost s kosmickou lodí Millennium Falcon ze série filmů Star Wars je zřejmá na první pohled.

 Obousměrná projekce znamená, že nálezy lze vyložit dvěma způsoby – buď se autoři příběhů napojili na paměťový záznam v informačním poli, který obsahoval soubor dat o skutečné události v dávné minulosti - a shodou okolností se pak našly archeologické artefakty, které s příběhem přesně ladí, nebo naopak – naše kolektivní znalost odvysílaného příběhu vyprojektovala hmotný fragment některých jeho složek – ten se z bezčasí subprostoru „zhmotnil“ do vrstvy Časové Vlny, které můžeme udělit datování podle fyzikálních nástrojů měření stáří historie planety. Oba tyto způsoby jsou relevantní – a vyjadřují možný scénář projekce. V návaznosti na informace, které jsem uvedla v úvodu článku, dávám osobně přednost té druhé možnosti vysvětlení.