…čili rozšířená realita a její vnímání…

 Expanzí Kolektivního Vědomí, která je součástí Transformačních procesů, dochází ke stále pevnější stabilizaci širšího frekvenčního pásma do zóny Přítomného Okamžiku. V jeden moment vidíme a vnímáme senzorickou soustavou fyzického těla a ve stejný moment skenujeme tyto vjemy v mimosmyslovém režimu – tj. intuicí, empaticky přijímanými podněty a vizualizacemi možných proměn stávajícího obrazu reality. Tímto rozšířeným koridorem, který přesahuje „hranice“ dimenzí, se svým Vědomím pohybujeme se stále větší jistotou a větším podílem asistované přítomnosti (tj. s vědomým záměrem). Tyto charakteristiky svým způsobem určují, jaký postoj zaujímáme vůči plynoucím událostem a jaké zdroje informací si pro jejich pochopení vybíráme. 

 Většina lidí ale názory nemění – jen si přitahuje víc a víc informací pro podporu těch, co dominují v jejich náhledu na svět. Kde je poptávka, sílí nabídka a s ohledem na rychlost, se kterou informace „spotřebováváme“, existuje vysoká pravděpodobnost, že si tyto informační zdroje – a jejich zpravodajství – vůbec nebo minimálně – ověřujeme. S tímto aspektem některé „zdroje“ plánovitě kalkulují a chrlí na nás velmi sofistikovaně upravená stará ideologická schémata – která lehce a vstřícně přijímáme, protože zapadají do stereotypu myšlení a nekladou nároky na přestavbu paradigmat, která vzorce myšlení akceptují. Tak se motáme v „začarovaném kruhu“ – opakujeme v duchovní sféře fixované vzestupové sekvence mentálních postupů a ani nám není nápadné, jak si jsou ty vlivy podobné – i když se nově navazují na okolnosti, které vyplývají z aktuálních událostí a tím vykazují přizpůsobivost dané době. 

 Jakákoli událost, která disponuje nějakou stopou „zdrojového“ kódu – pro vstup do informačního pole jejích příčin ve vyšší duchovní rovině – je okamžitě komponovaná do kontinuity myšlenkových konstruktů „vzestupu“. Málokoho - z těch, kdo s těmi návaznostmi pracuje - ovšem napadne zamyslet se nad paradoxy, které takové „násilné“ vazby obsahují – příklad: zemětřesení na Haiti, kde zahynulo více jak 700 lidí, bylo údajně efektem intervence Sil Světla, které osvobozují děti, uvězněné Kabalou v podzemních tunelech Země. Nebo další: začátkem roku 2020 podepsal Donald Trump za USA dohodu s Talibanem, že za 14 měsíců od podpisu USA stáhne svá vojska z Afghanistánu a Taliban na oplátku bude držet pod svojí kontrolou extremistické islámské skupiny a korigovat jejich aktivity. Když se pak vojska USA podle této dohody stáhla, byl najednou celý svět překvapený a zaskočený tím, že si Taliban bere (podle smlouvy) svoje území zpět a sám Trump za to teď napadl a odsoudil současnou vládu. Jediný, kdo to pochopil, je zřejmě Rusko, protože to svoji ambasádu neevakuovalo. 

 Takových příkladů je hodně – jak v politice, tak v každodenním životě společnosti. Prostě starý systém to nevzdává – lepí záplaty na díry v relevanci přetrvávajícího působení na populaci – a ničeho se neštítí – spoléhá na krátkou paměť lidí a nízkou schopnost navázat na některé události, které nebyly zrovna v epicentru dění a pozornosti. Toto v podobnostech rezonuje do dalších oblastí života, stará schémata chování skupin stále platí a názorově spolu souznící lidé je dál kultivují a drží ve funkčním stavu. Na pozadí těchto skutečností je orientace v původu událostí dost komplikovaná a nepřehledná. Měla jsem teď krátké období, kdy jsem si urovnávala myšlenky a pocity z „doby Kovidové“ – hledala jsem (ve světle aktuálního vývoje událostí) společné jmenovatele a stopovala jednotlivé názorové proudy co nejblíže jejich zdrojům. Co jsem objevila, to mě nepřekvapilo = za vznikem globálního schématu „pandemie“ stojí ty samé síly (a její distributoři v lidské doméně) jako za schématem chování a reakcemi příznivců, či odpůrců (mnohdy násilím) aplikovaných protiopatření na ukončení té pandemie.

 V předchozích textech jsem psala o potřebě vtáhnout změny, které probíhají na energo-informační rovině našeho lidského genofondu, do přímé fyzické reality. Takovou variantou je další energo-informační soustava „poznatků“, které jsou ale už v dynamické rovnováze s EM poli reality kolektivní existence. Znamená to, že pokud se o změnách ve fyzické molekule DNA mluví, píše a polemizuje, pak je to dostatečná stimulace k projevení konstrukčních změn z roviny EI do roviny EM = tj. z virtuálního prostředí do fyzického světa. Platí zde širokospektrální rozptyl podobností – vyšší dimenzionální fuzzy-logika. My budeme přesvědčení, že nám oxid grafenu, obsažený ve vakcínách, něco poškodí na úrovni buněčných jader a přitom dojde k expanzi našeho jaderného vědomí do fyzické reality = dílčí fáze k posunu do intencí Celistvosti Galaktického člověka. Elity nám podsouvají vzorec myšlení „A“, který nás má donutit ke kolektivnímu kroku „B“ (vzestup = sklizeň = skrz globální „katastrofu“ snížení populace na Elitou akceptovatelné minimum). Ve skutečnosti se však toto „A“ sčítá s věky navršenou zkušeností „B“ a lidstvo díky tomu skočí do „C“ = do Celistvosti, do pochopení základu a původu Života v obecném smyslu. Pro systémovou transformaci stačí, aby objem těch, co se pohybují ve vzorci „A“ dosáhl dvou třetin populace (patří tam jak odpůrci, tak sympatizanti s realizací plánů Elit na ukončení pandemie) – zbytek populace se skládá z těch, co o pandemii nemají ani ponětí a z těch, co její energo-informační potenciál zakomponují do spojitosti se signály, co se uvolňují z paměťových polí – tím se doplní dostatek energie ke skoku do „C“. Skočí všichni, kdo budou aktuálně v inkarnaci – ať patřili k jakékoli názorové skupině. 

 Na pozadí dějů odkrýváme svoje niterné charaktery – jednáme na základě různých podnětů – někdy to je řízení ze sfér, které se snaží starý systémový matrix udržet v životaschopném formátu. Všímejme si proto maličkostí, odstínů a podbarvení v projevu lidí – zda jejich „návrhy řešení“ nebo analýzy Cest k Záchraně neobsahují podporu aktivit, které v důsledku znamenají stejné, či větší utrpení, než to, proti kterému bylo řešení navrženo. Zda jednu bolest se nechytají léčit bolestí jinou, někdy ještě větší, zda účast ve stávajících dějích hodnotí jako „zkoušku“ nebo jako pole pro uplatnění flexibility myšlení a chování. Jestli jejich informace navigují k rozdělování nebo ke sjednocení, jestli projevují v přednesu lidskost bez podmínek, či zda mají lidstvo rozdělené na ty, kdo jsou hodni (hodní) nebo na ty, co jsou ztracení v neschopnosti akceptovat jejich osobní názory. Těch parametrů je víc – každý máme zvýšenou citlivost na nějaký jiný aspekt v chování lidí, se kterými sdílíme informace a podle toho pak upravujeme svoji orientaci v tom, co od nich přijímáme za podněty. 

 A-R VIZION je v kódovacím základu RA VIZION = tvůrčí vidění světa – skrz „světlo“ Slunce = v režimu rozšířené frekvence Beta, tj. za přímé účasti tvůrčího vědomí, které přitahuje vodítka k realizacím v reálném čase. Rozšířená realita v tomto smyslu znamená schopnost informace nejen cítit a mentálně uchopit, ale přímo vidět = komponovat z nich simulace dějů, které korespondují s těmi současně zažívanými skutečnostmi, co určují směr našeho pohybu časem a prostorem.