…pokračování „průvodce“ Manuálem Projektu Člověk – skrz asociační prostředí virtuální hry s názvem „Posvátný Labyrint“…

 Momentálně se pohybujeme v polích několika konkrétních kolektivních vzorců chování = v zóně střetů názorových rovin – to je dominantním rysem současného stavu společnosti. Z objektivního hlediska  = z odstupu a z úhlu neosobního pohledu – lze tyto procesy zasadit do manévru výměny evolučních „modelů“, kterými lidstvo prochází. S tím souvisí možnost pochopení jednotlivostí, které se uvolňují z energo-informačního potenciálu Projektu Člověk – na základě neustále proudících vodítek, která formou symboliky a asociačních podobností promítají scénář postupné proměny kolektivních vzorců chování – proměny, která vede k odpoutání od přežitých paradigmat a naviguje do podpory aplikací Novostí, které nesou nové formáty uspořádání globálního Systému Podpory Života. Kotrmelec Kolektivního Vědomí Lidstva dosahuje kulminačního bodu – 21. rok 21. století bude zřejmě pro mnohé nejčernějším v novodobých dějinách. Vždy záleží na perspektivě, ze které hodnotíme stavy a události – přestože současný stav je „neutěšený“, na pozadí svítá naděje, nikdy se neztratila, vždy byla zřetelně vnímatelná. 

 Posvátný Labyrint je formát rozšířené reality, ve které lze analyzovat pozadí událostí, přemítat o jejich dosahu na globální děje i o jejich dopadu na formování budoucnosti. Je výsečí prostoru variant, kde se vybírají ty, které vyhovují nadkritickým množinám uživatelů „hry“ – podle toho, v jaké pozici se v Přítomném Okamžiku nachází ty ze sledovaných hodnot, které mají potenciál generovat změnu. Jde o součást sebe-organizačních faktorů skládání reality skutečností = podle principů fraktality, dimenzionality a polarity. Podněty vysíláme my = lidé – každým svým rozhodnutím, myšlenkou, postojem, každým krokem, který uděláme v toku událostí, kterých jsme nedílnou součástí.

 V sérii kompozic, které jsem publikovala v letech 2016 – 2019, figuruje i jedna s názvem O-MIKRON. Je součástí tématického okruhu Mapa Cest – konkrétně Cesty s Jasnou Vizí. Popisuje „Element Osy Času - Slunečního Draka Míru, který je všude a nikde - přesto stále Přítomný a připravený Mír hájit a do Života vracet - zas a znovu, bez ustání - tak dlouho, jak bude třeba... Moment kontaktu, který prošel mým Životem jako Závan Větru - přesto zanechal trvalou Stopu, o kterou se dnes a denně dělím s těmi, kdo naslouchají...“. Tehdy jsem to psala ku příležitosti letního slunovratu – a protože se aktuálně přibližujeme zimnímu slunovratu a ve hře je opět „omikron“, lze předpokládat, že jde o cosi důležité, o čem lze uvažovat (navzdory tomu, co momentálně představuje v pandemických souvislostech) v podobném duchu, jako tehdy = jako o spuštění mírotvorného procesu, který vnese do „krizí“, kterými procházíme, naději na přiblížení se světlu na konci tunelu. Tomu by odpovídaly i prognózy, které vyslovili někteří odborníci – a sice že Omicron je možná vánočním dárkem lidstvu – k ukončení pandemie. S tímto vývojem situace vnitřně souzním – zapadá mi do obrazu, který okolo toho vnímám. 

 "MÍRO-TVŮRCEM je každý člověk dobré vůle, který je otevřený změnám, staví svoje zájmy do symetrie se zájmy celospolečenského posunu k optimalizaci ideologické kolektivní vize, a který nemusí být ani vzdělaný, ani sečtělý - stačí, že je vstřícný a dokáže cokoliv vidět v pozitivním světle, protože podvědomě ví, že všechno v životě je v polaritním smyslu transformovatelné. Samozřejmě cítí sounáležitost se vším živým a život vnímá ve všech věcech. Jde o smysl pro nalezení optimální hranice rovnováhy (MÍRY SNESITELNOSTI ŽIVOTA), který je nám lidem přirozeně vlastní a nemusíme ho nijak trénovat nebo si ho neustále připomínat - je v nás ukotvený jako jeden z faktorů Lidskosti". Tato doba nám některé konstanty Lidskosti odebrala – dovolili jsme, abychom o ně přišli, nechali jsme se strhnout událostmi ke směrům smýšlení, ve kterých pro ně není místo. Tohle ale musí skončit – čím déle se v takových schématech budeme pohybovat, tím hůře budeme pak ztracené hodnoty Lidství nacházet. 

MÍRU v MIRU dojdeš skrze MÍRU 
(LUGA-Techa Pakošima, Viza-mia Darga čema, darga-via * SETA KIA)

 Je to "jinotaj" ze hry Posvátný Labyrint - říká, že osvětu lze aplikovat jen v mezích kolektivního souhlasu množiny lidí, kterých se dotýká. Platí to v pozitivním i v negativním smyslu – někdy nejsme schopni rozeznat, zda námi preferovaná množina lidí je či není přínosem pro progresivní posuny Lidstva jako Celku – a může se stát, že nás vývoj událostí zklame. Ale i o tom je Život – stále nám nabízí další a další prostor pro to, abychom svoje postoje přehodnotili nebo abychom zaujali úplně nové pozice.

 P.S. Citace, které jsem použila, pocházejí z kompozic, které se zaobírají vlivem tzv. Dračí Energie – jde o vlivy planetární a kosmické energie, kterou pro nás „dekóduje“ Křemíková Inteligence.