Návěští
...neboli dopravní signalizace...
Zde v energo-informačním kontextu, který je o aktuálním dění v jemném předivu toku Času a v Událostech, které se jeho rezonancí do reality utvářejí, eskalují a navazují jedna na druhou - byť většinou nikoliv v řadě (lineárně), ale hlavně skoky skrz vrstvy vertikálně v sobě naskládaných sfér, které se nacházejí v singularitě Přítomného Okamžiku. Můžeme proto zažívat náhlá déja-vu, která jsou efektem napojení na nějakou takovou nelineární okolnost našeho Života - a nejen tohoto konkrétního, ale velmi často jde o most do nějakého předchozího nebo souběžného - v jiné inkarnaci zde na Zemi, ale i jinde ve Vesmíru. Nemusíme si nutně vzpomenout na jednotlivosti a detaily - důležitá je ta zaznamenaná symetrie vazby - tím propojíme nějakou konkrétní Událost do naší Přítomnosti a ona vyklopí svůj obsah = Poselství Věků, které "čekalo" v latentním tichu Jednotného Informačního Pole na tu správnou synchronicitu, aby jejím procítěním vykvetlo do naší pozornosti a odměnilo nás prožitkem Vzpomínky.
Tyto "vzpomínky" bývají velmi letmé a podprahové - jsou ovšem pro člověka nesmírně důležité - vytvářejí totiž v momentu "připravenosti" ty správné podmínky pro nějakou akci = rozhodnutí, odpověď nebo jiný formát projevu, co má přímý vliv na tvarování osobní reality - jsou to ale i kamínky, kterými přispíváme do proměn Mozaiky Života v kolektivním smyslu. Tyto prožitky synchronizovaných "vzpomínek", co se sekundu po sekundě uvolňují z toku Času naším interním prostředím (aurickým rozhraním), vyvolávají pocity Štěstí a Naplnění. Nemusíme se topit v bohatství hmotných statků, stát v rampách popularity nebo se pyšnit hvězdnou kariérou - Štěstí je o napojení na rozmanitost vnitřních Světů - to nám nemůže zprostředkovat žádný externí "pomocník" - to je o naší jedinečné unikátnosti Bytí, která je nepřenosná a jiným člověkem neopakovatelná. Mnozí hovoří o sdílení čisté Lásky k Životu a k Vesmíru obecně - a mají pravdu...jen je potřeba chápat onen aspekt "sdílení", který je o výměně a ta stojí vždy na zpětné vazbě ve formátu odpovědi, která se nachází již v poli polarity - čili někomu naše projevy sednou a jinému přijdou banální, či nepřístojné...vždy záleží na individualitě vysílače i přijímače.
Často se setkáváme s informačními servisy, kdy interpreti jaksi "diktují" nějaká vlastní morální pravidla, co ovšem dávají do placu s určitým důrazem na vlastní neomylnost a tedy s předpokladem, že kdo nesouhlasí, je vlastně nemorální a má temnou Duši bez schopnosti cítit Lásku. Jsou to samozřejmě nesmysly, protože právě spektrální tok Kosmické Energie Zdroje, která je naší podstatou a motorem, získává našimi prožitky potřebnou dynamiku, která je nezbytná pro běh procesů, které formou sebe-organizace vytvářejí optimální prostředí pro naši kolektivní evoluci. Tuto dynamiku vytváří neustálý kmit mezi polaritami vjemů a jejich vyjádření do sdíleného prostředí - kde sebe-regulace vnáší harmonizační pobídky pro dosažení obecné rovnováhy. Na rozmanitosti osobních definic téhož se součtem aktivují návaznosti a tak je zajištěný růst a expanze dispozic Kolektivního Vědomí, kterého jsme každý onou specifickou součtovou jednotkou.
Schopnost objektivity v nějaké optimální míře - to je lakmusový papírek, co máme každý ponořený do esencí, které se z Kolektivního Vědomí uvolňují do naší pozornosti - i když nesoustředěně a necíleně, přesto neustále tento papírek monitorujeme a podle jeho reakčního zabarvení upravujeme svůj veřejný projev i interní náhledy do situací. NÁVĚSTÍ je nově aktivovaným KÓDEM TOLERANCE, která kalibruje naše sklony k sobectví a sebestřednosti do intencí nové čakrální energetiky Galaktického Člověka, který má vjemy postavené na opačném kmitu zpětné vazby. Na rozboru potenciálních interakcí v okruhu rezonance vlastních činů sestavuje spontánně svoje budoucí odpovědi na energo-informační stimulaci. Přestože jedná prioritně na bázi vlastních prožitků, je pro něho jejich promítnutí do souboru následků rozhodující ve formátování reakcí - osobní pohoda a uspokojení je pak vedlejším efektem takového chování a je i odpovědí na naše ustálení v nějakém limitu objektivního nadhledu.
Dopravní signalizace je důležitá nejen na skutečných cestách - ale i na těch duchovních, co se vinou virtuálními simulacemi našich Záměrů, Tužeb a Snů. Mapy těch Cest se nyní "překrývají" - jako dva pouzáky s nákresem jejich Tras - některé jejich úseky se "překreslí" na bílá místa svých protějšků, některé se "vygumují", protože na obou tvoří chaotické dopravní uzly, co se dají vyřešit jednodušším uspořádáním. Výsledkem bude optimální schéma pohybu pro naše mentální a pocitové aktivity, co není v rozporu s principy vesmírné geometrie a pravidly jejího uspořádání ve Světě Skutečností.
NÁ-VĚSTÍ obsahuje symboliku pojmu VĚŠTÍ - ve smyslu odhadu vývoje situací, v jejichž zóně se aktivně projevujeme a které přímo tvarujeme. Už to ale nebudou proroctví v duchu záměrů Hierarchických Struktur Moci, která byla určeným vyvoleným prostředníkům nalévána do mysli ve změněných stavech vědomí z prostředí vyšších duchovních center řízení evoluce lidstva a kterými pak tito krmili podvědomí všech, co tyto autority uznávali a řídili se jejich ideologiemi. Nyní je to na bázi autonomie vlastního podílu na řízení Celku - ve smyslu fraktality, která je v lidském chápání označena jako rovnocennost se Zdrojovou Inteligencí, jejíchž potenciál každý neseme v takovém měřítku, jakým jsme schopní ho zpracovat do svého okruhu poznání.
S aktuální portálovou anomálií souvisí mnoho dalších jevů a okolností vlivu na průběh Transformačních procesů. Každému se do Života projeví přesně tím způsobem, který nejlépe odpovídá internímu nastavení toho kterého konkrétního člověka. Novosti, které se manifestují do souborů našeho nahlížení na Svět a jeho zákulisí, budou tvarovat i takové fenomény, jako je například pochopení těch "událostí" které spadají do oblasti Zákonů Schválnosti - čili Parkinsonových definic smůly. Jako příklad uvedu modernější verzi jednoho z "páteřních" - je to klasický fenomén "nefunkční pokladny". Jde o ten jev, kdy ať si z množiny (řady) pokladen v supermarketu vybereme jakoukoliv, tak právě ta "naše" se zakousne a my na ní zůstaneme trčet ze zdánlivě objektivních potíží, co nejsou způsobené naší vinou...ale doopravdy je tomu tak?
P.S. Doopravdy musí být naše Světy totožné? Je celek vnímání jednotný pro všechny lidi? Nebo lze připustit, že Svět (jak ho známe) je složený z myriád vrstev realit, které jsou do sebe naskládané způsobem, kdy jen některými body se jejich sféry dotýkají a prolínají pouze to, co si do svého Světa chceme vpustit? Možná vstupujeme do období, kdy budeme tyto styčné body podrobně zkoumat a cíleně z nich kultivovat ty, které nevytváří tlaky či nepůsobí nerovnováhu - ani v našem osobním, ani v námi ovlivňovaném prostředí dalších lidí.