…pár myšlenek, které navazují na text článku Fenomén MED-BEDs, kde jsem rozebírala ideologické pozadí některých mocenských silových polí, jako je například systém NESARA. Pod článkem se rozeběhla zajímavá diskuse – proto vybírám z komentářů doplnění k tématu:

 „Nikdy jsem o medbeds neslyšel, tak jsem se něco novýho dozvěděl. Vzhledem k rafinovanosti útoků a jejich intenzitě na projekt Člověk, mně vše utvrzuje ve faktu, že druhé straně jde opravdu o hodně. Nám logicky ještě o víc. Celá akce přesahuje moje osahaný dimenze světa."

 Ano - jde jim o všechno a je to znát - projevuje se to ve všech oblastech. Že jsi nevěděl o medbeds je dané asi tím, že se tolik nepohybuješ v ezoterní informační sféře - na rozdíl ode mě - já tady neustále monitoruju názorové trendy, protože od toho se odvíjí další věci, co souvisí s tzv. "silovými ideologiemi". To jsou ty, které z normálně mentálně vybavených lidí dělají prodlouženou ruku aplikací moci (plánů elity) - v hodně sofistikovaně zabaleném formátu - a téma článku do této kategorie spadá...

 "No, v ezo scéně se už delší dobu nepohybuju. Nějak nejsem schopný to číst a ani nechci. Mám pocit, že se tam navazuje na střípky dávných schopností Lidstva. Přesně jak píšeš. Ti, co najdou ten střípek, se snaží na tom něco postavit, často to končí nějakým pocitem výjimečnosti. Místo toho, aby tomu nechali volný průběh, ty schopnosti máme všichni, jen to chce nechat v klidu dozrát. Mně to přijde jako duchovni droga, zjeví se Ti nějaký “dokonalý” světy a Ty se pak zase druhej den motáš v tomhle “nehostinným” světě. Tyhlety entity uměj ošálit člověka přes hormon štěstí, a on ho pak pořád hledá, a je v pasti. Je to dost sofistikovaný, až je mně z toho občas mizerně. Že zaútočí na naši přirozenou hormonální rovnováhu, mně dřív vůbec nenapadlo. Prostě z ezo lidí dělaj hledače štěstí a po dávkách přes hormony jim to posílaj. Jako na provázku a na písknutí. Docela dost mně tenhle program sere a neměl tady vůbec být."

 ...a dobře si udělal, žes tuhle sféru opustil... U mě to funguje tak, že jsem proti těm vlivům dost resistentní = umím si jejich zdroje a účel vysvětlit způsobem, který mě pak "chrání" před zabřednutím do silových polí toho egregoru a jen zpracovávám informační tok, který sama sobě zbavuju polaritního působení na citové (hormonální) receptory. Tyhle programy tady neměly být - už jsme to mnohokrát probrali - ale splňují určitý konkrétní účel v evolučních procesech - respektive jejich přítomnost byla asi nevyhnutelná, proto byly sebeorganizačními principy integrovány a postaveny do pozice využitelnosti - jak je to v prostředí celistvosti potřebné - protože tady není nic "zbytečného" nebo samoúčelného - všechno musí někam zapadnout, i když to není na první pohled zřejmé a mnoha lidem to zrovna v těchto místech skřípe. Ve filozofii Tvůrců Křídel se uvádí, že tahle oblast programů "víry" (aplikovaných ideologií) bude nejdéle odolávat transformační změně - a ukazuje se, že je to ještě horší, než to tehdy vypadalo - pandemie to postavila na vyšší level chytání do systémových pastí - tomu teď čelíme všichni. Nároky na morální hodnoty, aspekty sociální empatie, na schopnost flexibility v kolektivním soužití a odpoutávání od starých paradigmat, která vyživují sobecky uspořádané žebříčky životních cílů - jsou enormní...

 ...ještě k tomu ošálení člověka přes hormon štěstí - naprostá většina lidí, co jsou "chytlaví" na pobídky entit, které se tou energií štěstí živí (používají ji k upevňování silového pole Moci nad vybranými skupinami lidí), je v životě nějak znevýhodněná = prošli si dramaty, která je utvrdila v přesvědčení, že jsou oběťmi systému, "hloupých" lidí, nebo dalších faktorů, které je víc a víc vzdalují společnosti. Hledají náhradu, kde by se cítili lépe (šťastní) - většinou se u nich aktivují takové povahové rysy, jako například nedostatek sebereflexe, vysoké sebehodnocení, sebestřednost a další, které jsou podmínkou pro přijetí ideologické náhražky skutečného života. Můžeme si všimnout, že třeba ti, co se považují za seslané lídry vzestupu, nedokážou vnímat objektivně realitu = utkvěli v přesvědčení, že musí pomáhat lidstvu, ale ve své podstatě lidstvo (v té současné podobě) hluboce nenávidí - mluví o pomoci, ale hned podotýkají, že ti, kterým pomoci není (většina lidstva), jejich energii nedokážou ani zpracovat, ani ocenit. Trpí stihomamy, že se je systém snaží zastavit, každá obyčejná překážka, se kterou se běžný člověk dokáže hravě poprat, je pro ně nepřekonatelná - hledají tisíc příčin, jak se jim do cesty dostala a nikdy ji neřeší tím, že by ji překročili - kumulují vliv na ostatní, aby oni jim tu překážku odsunuli z cesty - někdy jdou až přes hranu soudnosti, ale přetrvávající absence sebereflexe jim nenapoví, že tudy cesta nevede. Ale to by bylo zas na hodně dlouhé povídání.... 

 P.S Samozřejmě některá prohlášení jsou záměrně "zveličená", aby poskytla náhled tím úhlem pohledu, který jsme v komentářích sledovali. Každý ale má svůj názor a moje perspektiva je moje perspektiva = nelze všechny a všechno házet do jednoho pytle, ale přistupovat následně k jednotlivostem a ty nějakým způsobem zasadit do kontextu s daným problémem.

 Dovolím si tex doplnit dalšími myšlenkami, které dnes publikovala Rebeka Sprinncová na webu Psychologie chaosu v článku "Právě tvoříme budoucnost"