Ve vírech světa dění,
v oblacích pampelišek pápěří.
V kruzích na vodě i na nebi,
v zorných polích těkavých.
Na zadní straně víček sevřených
i v pamětech knih dávno rozpadlých...
Tam všude je psáno - tam všude...

Jak slunce po obloze chodí,
jak voda z mraků naše vlasy smáčí.
Jak přichází vítr z dálek neznámých,
aby smutek rozfoukával z tváří.
Pod bosými chodidly v písku,
na pozadí soumraku a noci...
Tam všude je psáno - tam všude....

V plamenech ohně hřejivého,
v zrcadlech na stěnách chodeb.
Pod šálkem kávy ráno - všude...
my číst můžeme - ta slova co hledáme.
Ta slova, která tu vždy byla...
tak nesmělá a bledá, tak s mlhou splývající.
Tam všude je psáno - tam všude...

Jsou tepem našich srdcí,
krví našich dávných předků.
Na dlaních nám leží,
i v hloubkách duhy našich očí.
Jsou všude, i když je bouře myly,
jsou naše - jazykem lidským a rukou
člověka dotekem psaným.
Jsou zápisem života Duší
v paprsku denního světla vyšívaným...

4.3.2016 Tissa