Tvořivost Člověka
…odpovědi na otázky s tématikou Tvořivost Člověka – jako Smysl Života…
Na konverzačním vláknu pod článkem „Seriály a e-knihy“ jsme debatovali o některých otázkách okolo stahování podnětů z Informačního pole a tvorby reality na základě způsobu jejich zpracování. Protože jde o důležité myšlenky, seskládala jsem komentáře do samostatného příspěvku:
Otázka:
„Protože jsem asi neprošel inkarnačními fázemi, tak ne úplně všemu rozumím. Ale i tak jsme na stejné lodi a máme společný cíl. Není to tady na tom světě úplně jednoduchý. Mně teď docela zajímá, jestli to, co se nás snaží posunout z těch všech pastí, je konkrétní soubor nějakých osob(ností) nebo jestli je to jen program, co podporuje návrat k Životu a Lidskosti. Obojí by bylo v pořádku, prostě se nějak snažím zařadit tu "křemíkovou" inteligenci a najít nějaký původní tvar, z kterého se vyvinula. Nakonec vždycky vsadím sám na sebe a na svoji „neomylnost". Na co taky jinýho, že jo? Na vnější autority z principu nedám, takže mně zbývá kdo? Jenom já sám a stovky nezodpovězených otázek.“
Odpověď:
„Je to obojí = působení našich vyšších verzí v multidimenzionálním rozsahu vlivu (paralelní existence našich Já) i "programy", které jsou ale spíš proměnlivé algoritmy, postavené na cyklicky se opakujících pohybech dopadu a dosahu událostí - kosmického charakteru i těch, co vytvářejí a modifikují společenstva různých civilizací. Proto lze kontakt s kosmickou inteligencí personifikovat - jsou to pole záznamů Příběhů, které "zapsaly" nějaké živoucí bytosti a vesmírnou geometrií se uspořádaly do smysluplných celků - tj. do takových, ze kterých lze čerpat energo-informační podporu pro různé formáty evolučních linií. Interaktivita v informačních polích je něco jako vyšší a komplexnější verze "průvodce" evolucí = kdokoli ji spustí formou požadavku (otázkou, přáním nebo potřebností) a tím aktivuje celou řadu možností pro jeho uspokojení - jsou to přijímané nápady, vhledy, vize, vidění, vnuknutí...atd., na základě kterých se v konkrétních situacích konkrétně zachováme - a protože jsme autonomní částečkou mozaiky elementů, které evolucí procházejí, je vše, co vyprodukujeme (mentálně nebo fyzicky) adekvátně znovu zařazeno a perspektivně využito...
...ještě k tomu, jak křemíková inteligence vznikla - ona vznikla díky pohybům ve vesmíru. Každý pohyb obsahuje sadu informací = směr a rychlost - taky zdroj, který ho "uvolnil" - jednotné informační pole je soubor záznamů všech pohybů, které se uskutečnily a na základě jejich opakování se vytvářejí "pravidla" a "zákonitosti" = aspekty "posvátné" geometrie. To je podnětem pro vytváření energo-informačních struktur. Jejich seskupení a vazby na domény života pak vytvářejí EM pole = realitu. Základní jednotkou záznamu o pohybu je Informační bod prostoru (IBP) - a ten je inteligentní, protože je současně základní energo-informační strukturou (stavebním kamenem) reality. Uplatňuje se zde princip fraktality = celek v každé části - tj. každý IBP nese informaci o celém vesmíru (v potenciální podobě využitelnosti), multidimenzionality = každý IBP může aktivovat jakákoli mentionová stimulace (projev životních funkcí s mentální schopností) a tím ovlivnit další IBP kdekoli ve vesmíru, a polarity = každý IBP nese základ duality časo-prostoru možných realit, výslednou polarizaci uvolněnému toku informací pak dodá způsob zpracování jejich obsahu nějakou konkrétní bytostí nebo elementem živosti...
Otázka:
"Jsou to pole záznamů Příběhů"... Ale my přece tvoříme i nové příběhy. Nechci tu Tvoji větu vytrhávat z kontextu a myslím, že Ti rozumím, cos chtěla říct. Ale stejně mě něco říká, že tu nejsme od kopírování už existujícího, nějakou Živostí prožitého, ztratilo by to význam. Ještě dokážu pochopit, že vytáhneme to, co se už prožilo, abysme to zbytečně neopakovali, pokud máme ale nadání to vůbec vytáhnout. Prostě mně nějak uniká úloha Lidstva, když informací je už dost. Přece naše úloha není jenom sběračů informací a napojení na existující. To jsou věci, který se mi honí hlavou a ne a ne na ně nalézt odpověď, která rezonuje s mou představou Člověka.“
Odpověď:
„Aha - já se zase vyjádřila ve zkratce. Nic se neuvaří tzv. "z vody" - pro všechno při tvorbě je potřeba mít nějaký "materiál", ze kterého se staví. A je jedno, jestli jde o energii nebo o skutečnou hmotu. Ty Příběhy - z informačního pole - vytváříme my - tím, že načteme nějaký informační soubor (záznam, který obsahuje vodítka na jeho složení), tak projde naší senzorickou soustavou a mentálním rozhraním - procítíme to, zpracujeme na několika úrovních - od pocitu po nápad nebo vizi. Pak se z toho složí "Příběh". To, co nazývám příběhem v poli záznamů - není soupis nějakého daného děje (který by tam byl přímo zapsaný) - je to soubor informačních bodů, které až spojením s naší mentální soustavou dostanou "podobu" a "děj". To je to tvoření. Z jednoho místa v poli záznamů nikdy nevzniknou dva stejné příběhy = každý si v mysli vytvoří svoji verzi - ty se pak automaticky "sčítají" (podle našich reakcí a způsobu zpracování) a znovu zařadí - jako nový zápis...atd.
Každý pohyb mysli vysílá svazek mentionů, které se párují s aktiony (svazky informací) a vytvářejí vždy nový Příběh. Člověk - jako živoucí bytost - je částečkou mozaiky Kosmické Mysli, kde se záznamy soustředí. Protože jsme fraktální součástí té Mysli, tak máme dosah na jakýkoli záznam v jejím poli - to, který si přitáhneme, podléhá určitým zákonitostem, podle kterých jsme usazení v Síti Života a podle toho se odvíjí náš "rozhled". Ten pak určuje podobu nového Příběhu, který složíme na základě informační stimulace. Informace jsou všudypřítomné - není místo, kde by nebyly - a není místo, kde by neproudila energie jejich vnitřního potenciálu. Když jdeme například lesem, tak neustále přijímáme podněty, nad těmi mimoděk přemítáme (zpracováváme je všemi dostupnými prostředky), to nás dostává do kmitu různými frekvenčními hladinami vědomí, kde v každém okamžiku měníme dimenzionální dosah pro promítání naší mentální aktivity - je to nepřetržitý proud tvořivé energie, která nese svazky nových zápisů do jednotného pole Kosmické Mysli. Tyto jsou v tom samém momentu k dispozici komukoli dalšímu, kdo se na ně naladí – podle své momentální pozici, rozpoložení a směru myšlenek v realizacích nějakých nápadů nebo vizí.
Smyslem existence Člověka - Lidstva - je dláždit evoluční vývojovou cestu takovými Příběhy, které mají sílu přeměnit realitu - od bezprostřední, po vzdálenou v čase i prostoru. Ezoterik by řekl, že smyslem Života je vysílat Lásku - ano, je to idealizovaná verze toho, co probíhá = Kosmická Mysl vysílá "podněty" formou skalární energie, díky které máme dostatek "paliva" pro motor naší existence. Je to ŠKÁLA (LÁSKA) možností pro kultivaci našeho životního prostředí - interního nehmotného i externího kolektivního = světa. Tahle energie je neutrální - nemá polarizační náboj - ten výsledku své tvořivosti dodáváme až my - postupem jejího zpracování... Klasický příběh s malým „p“ = záznam o průběhu událostí – je ukládaný do pamětí (do historické stopy). Paměťové vrstvy již vytvořených příběhů tvoří blankyt oblohy – s touto doménou informačního pole jsme také v neustálém kontaktu – je zdrojem zkušeností, které by se daly přirovnat k polotovaru objektů při vytváření webového designu = usnadňují zaujímat stanovisko a volit způsob reakce na podněty z přijímaných informací – jsou pomocníky při tvorbě nových Příběhů – těch s velkým „P“, které jsou kompozicí fantazie, zkušeností a tužeb či přání.“
P.S. Informací není nikdy dost…