Cesta do Pole Příčin (do Zákulisí) přináší aktivní přístup k Životu - k událostem, které tvarují obraz populace a její vývoj v generační dostupnosti. Aktivní znamená pozitivní - i v případě, že rezonanční zpětný efekt pozitivní není...viz princip negativní expozice. Aktivním přístupem se rozumí už samotný zájem o dění, které má za následek nějaký způsob zpracování daných informací a jejich zařazení do osobního pole souvislostí. Nezájem a přehlížení je pasivita, co se v energo-informačním smyslu nijak nedotkne excitovaných variet událostí na Vlně Času. Informační struktury vykvetou do modulační podoby jen kontaktem s naší mentální energií (mentiony a aktiony v interakci) - a to na základě kmitu Vědomí skrz Mysl, Srdce a Slunce.

 Co člověk, to originální způsob práce s informačním tokem a jiná kvalita "poselství", která si z něj uvolňujeme pro svoje potřeby. V dnešní době jsou již vyšší morální pravidla obecným standardem - všichni je známe, máme ukotvená v osnově osobnosti - a pokud je nedodržujeme, pak to děláme vědomě a účelově, s plnou odpovědností za následky, které to do našich Životů může vnést.

 Zá-kulisí znamená také "hledět" za Kulisy = za přímý dopad událostí (respektive před jejich rozvinutím se do toku Času). Vím, že rčení "Všechno zlé je pro něco dobré", je takovým utěšujícím klišé - ale pravdou bývá fakt, že teprve ty nejsilnější emotivní zážitky (a to v obojím polaritním smyslu) mají sílu pohnout Světem. V toku všedních dnů je momentálně velmi mnoho takových podnětů = energeticky nabitých vjemů - synchronicity přicházejí neustále a je potřeba být všímavý a vstřícný k okolnostem dění. Veliké věci (významné zlomy a přechody) mohou zasáhnout celou planetu, ale mohou mít i nenápadné spouštěče, složené z banalit a zdánlivých "povrchností". Na nás je, abychom se s nimi vypořádali, zpracovali je a vzali si z nich esenci „výhody“ pochopení. Když se nám to nedaří, pak se ty „příležitosti“ vracejí – a pokud je v nich skrytý vaznicový trám, tak se budou vracet stále a stále, v mnoha podobách a interpretačních verzích - dokud nepochopíme jejich smysl a neuchopíme jejich potenciál - dokud je nezakomponujeme do stavby budovy našeho Života.

Jsem Kamínkem v Poli s Vojtěškou,
Svědek dávných Časů Země,
kdy z Hor mě splavila Bystřina Křišťálové Vody.
Dlouho jsem spal v Ledovém Domě
na Výšinách širé Krajiny,
snil a lenošil Pauzou Tvořivosti.
Ten Moment Probuzení
byl jako Elektrický Impuls Blesku z Mraku Nápadů,
které už neudržel Chlad konzervace Věků.
Jsem Čtyřlístkem, co schoval se v Prachu na Okraji Cest
a čeká na Příval ranní Rosy,
aby zazářil Štěstím, co dokáže nést.
Jsem Dárce Všeho - byť nemám Nic,
jsem Poutníkem z Hvězd - nesu Příběh,
který Srdcem rozdávám Všem...