Jdi na obsah Jdi na menu

Všeho do Času

Motto:
* Fiana bista Kora *
Všeho do Času...

 Na pozadí událostí, které se nyní „řítí“ už hodně velkou rychlostí, dochází k zásadním proměnám myšlení a cítění těch lidí, kteří v těchto událostech hrají nějakou aktivní roli, kterých se jejich dopad nějak přímo dotýká. Co nás přímo ovlivňuje – ve smyslu úplných základů toho, co tvoří náš životní prostor, je nyní velmi mnoho. Jdou to faktory na geo-planetární scéně, které mají široký záběr – jak v rozloze, tak v hloubce samotného vlivu na obyčejný život obyčejného člověka. Některé aspekty proměny reality jsou očekávané a svým způsobem jsme se na ně dlouhodobě připravovali, některé jsou překvapením, které může mít pozitivní i negativní odezvu v našem postoji k těmto událostem. Že všechno neběží podle našich představ – je celkem běžný jev. Naše představy totiž bývají často odtržené od reality – někdy si nejsme schopní přiznat, že náš odhad byl mylný, nebo nepřesný - že jsme si malovali ideál toho, jakou bychom chtěli budoucnost, na podkladech, které nebyly skutečné, ale byly jen naším zbožným přáním. Vývoj událostí ale tvaruje množství proměnných – ne všechny můžeme zachytit, zpracovat a navázat do naší osobní sféry života. Upínáme se k nadějím, které nemají základ ve vazbách na proměnu světa, života či jejich projekce do naší přítomnosti. 

 V minulých textech jsem psala o potřebě „střízlivosti“ v hodnocení situací – o co největším přiblížení se tomu, co je v souladu se širším rámcem možností, které nám jsou k dispozici. To nevylučuje vnímání abstrakcí a jemno-hmotných signálů ze sféry, kde se nachází předivo našich představ = ve spirituální rovině prožitků můžeme vytvářet scénáře, které vycházejí z oblasti fantazie a snění, ale tyto je potřeba chápat jako vodítka k rozšíření schopnosti zpracovat příchozí informace – a tady už musí nastoupit faktory jako je logika vazeb a souvislostí, reálnost promítnutí vysněných scén do běžného prostředí života společnosti, emoční energetický potenciál, který je občas lepší utlumit, nežli rozvířit jeho expanzi do našeho okolí. Mysl, Srdce i Duše vysílají spojitou energii vůle, skrze kterou svoje vize realizujeme – na základě přijímaných podnětů z tzv. synchronních časových uzlů, které rezonují do naší přítomnosti. Jak je zachytíme a necháme se obklopit jejich gravitačním polem, tak z nich „vybalíme“ energo-informační celek, který můžeme otáčet - úvahami o tom, jak na nás tyto energie působí, otevírat nové úhly pohledu a evokovat nové asociace z přijímaných informací, nacházet analogické řady podobností ve svých vzpomínkách a zkušenostech. 

 V současné době dochází k tomu, že většinu informací o událostech ve světě začínáme chápat v jiném rozměru, než tomu bývalo. Jak se pohybujeme ve sdíleném prostředí internetu a sociálních sítí, tak jsme ke zprávám o dění začali přistupovat jako k virtuální rozšířené realitě. Fakta pro nás přestala být „fakty“ a hodnocení toho, co je a co není pravdivá zpráva, se posunulo do oblasti „víry“ = vstřícně přijímáme jen ty informace, které ladí s naším názorem v dané oblasti událostí, všechno, co tento názor vyvrací nebo posunuje, považujeme za konstruktivní účelovou lež. K reportážím a statusům oficiálních médií přistupujeme s nedůvěrou, ale sdělení v divoké zóně sdílení bereme jako popis skutečností – jako pravdivá fakta. Přitom je ověřeno, že v této šedé zóně internetu probíhá dezinformační válka, že se zde pohybují lidé, kteří si ta „fakta“ vymysleli, aby svým příznivcům předali další materiál k poskládání mozaiky „pravdy“, kterou účelově tvarují – podle pokynů, které přijímají ze zdrojů, které v pozadí tahají za drátky toku dezinformací, aby tím sofistikovaně tvarovali názorovou platformu populace. Novinář nebo publicista v pracovním poměru pro oficiální zpravodajské médium nemá prostor pro vymýšlení si událostí – musí stavět na ověřených faktech - pokud to opakovaně nedělá a je usvědčen z účelových lží, dostane prostě padáka = není na šíření dezinformací finančně zainteresován – na rozdíl od „publicistů“, kteří pracují pro média, která mají šíření dezinformací a ohlupování důvěřivých lidí v popisu práce.  Je to jako v kriminalistice – taky si nemůžou důkazy o vině potenciálních pachatelů vymyslet a podvodně je vyrobit – a pokud ano, sami čelí trestnímu stíhání. Ovšem v dezinformační sféře sdílení je dovoleno všechno – záleží jen na tom, jak se vymyšlená fakta předloží lidem. 

 Ztratili jsme základní instinkty v oblasti odpovědnosti – myslíme si, že svobodu slova je potřeba vnímat absolutně – že slova, která obsahují návody k nenávisti, k rozdělování společnosti na skupiny, které se napadají, která podněcují k útokům na ty, kteří se stali obětí hybridní války, jsou vyjádřením naší svobody přednesu. Není to pravda – každý neseme odpovědnost za to, co vnášíme do sdíleného prostředí a pokud naše aktivita působí někomu újmu, pak se z následků musíme zodpovídat – sobě, svému morálnímu kreditu – lidem, které poškozujeme – společnosti, kterou vědomě uvádíme k mylnému přijímání faktů o dějích, které jsme si vymysleli, upravili nebo úplně překroutili.  

 Svět informací ve sdíleném prostředí je sice virtuální, ale obsahuje příběhy, které se buď staly, nebo mohly stát – a to v souvislostech skutečného průběhu událostí a jejich vývojových predikcí. Pokud sestavíme příběh, který sice založíme na skutečných událostech, ale vneseme do něj prvky osobních nebo přejatých vizí, fantazií, satirických či sci-fi forem vyjádření – pak naše motivy k předložení takového obsahu zprávy musí být jasně definovány, abychom nikoho neuváděli v mylné zpracování údajů, které předkládáme. V moderní společnosti se tomuto chování říká sociální gramotnost = umět rozebrat to, co čteme, sledujeme nebo posloucháme tak, abychom získali úplný obraz přijatého sdělení a dokázali na něj smysluplně a inteligentně reagovat, abychom přijaté informace zpracovali takovým způsobem, co není v rozporu s morálním a etickým kreditem uživatelů sociálních sítí a internetu obecně. 

 P.S. Trochu teoretický pohled na to, co začíná nabývat na síle a vytváří chaos, který momentálně vůbec nepotřebujeme – respektive který potřebují ti, co společnost cílevědomě rozvrací, aby ji oslabili a získali strategickou výhodu v realizaci svých černých plánů.

vseho-do-casu.jpg