Jdi na obsah Jdi na menu

Jak se Tučňáček napojil na Zdroj

 Trvalo to dlouho * přesně tak dlouho, jak to bylo potřeba * a Tučňáček celou tu dobu neuměl přestat hledat řešení * všechno zkusil * maloval do sněhu * skládal si ledové kostičky * počítal sněhové vločky a porovnával jejich tvary * pozoroval sebe * všechno ho to ale bavilo jen chvíli * pořád to nikde nekončilo * objevil v sobě sedm příjemně barevných kulatých obláčků * to bylo hezké * vyzkoušel s nimi ledacos, ale nestačilo to * vždycky z toho dostal důležitý pocit, že už je to všechno a chvíli se tvářil jako by ani nebyl * ale byl dál a pocit byl za chvíli fuč * bylo to docela únavné * chtěl to vyřešit * protože to souviselo se vším * s uklízením sněhu * s jídlem * se spaním * s plaváním * i s chytáním ryb * pořád mu vrtalo v hlavě, že takové věci nejde spojit * a on je spojit potřeboval * protože už chtěl mít klid * sem tam mu bylo vesele hezky a teplo * a sem tam mu bylo těžké smutno a zima * věděl, že už není malý Tučňáček * že sníh přibývá nový a starý někam mizí * a že stejné je to i s ním * a jednou i on zmizí * nevěděl kam * trochu se toho bál * a trochu nechtěl, aby skončilo to, co má rád * zamyslel se nad tím, kde se ten nový sníh asi bere a kam mizí ten starý * protože mu přišlo, že to souvisí i s tím, jak roste on * přišlo mu, že sníh se jakoby vyměňuje * vždycky zůstane nějaký starý * a nový nikdy nenapadá hned všechen * a že se tedy určitě takhle vyměňuje i on * ale že to nedělá on * protože to zjistil až teď * a že to tedy musí dělat někdo jiný * zkusil se po někom poohlédnout, ale nikdo takový nikde nebyl * ani na obloze * a ani mezi hvězdami * všude se pořád něco vyměňovalo * i mezi hvězdami * tak si to něco zkusil představit * a vypadalo to jako zamotanost * ze které všechno vzniká a když to chvíli pobude, tak se to do ní zase potom vrací * sníh * mraky * slunce * hvězdy * ryby * a on sám taky * a tak si zkusil představit, že se tam právě vrací * spolu se vším ostatním, které se tam právě vrací doopravdy * a bylo to obrovské * bylo to úplně hrozně moc veliké * a bylo mu tam hrozně moc hezky * vůbec nic se mu u toho nestalo * a bylo mu tam hezky pořád stejně * udělalo se mu u toho příjemně v bříšku * přesně tam, kde měl svůj oranžový kulatý obláček * a zjistil, že mu to tam už zůstane * z toho měl velikou radost * a jak se tak věnoval té radosti, zjistil, že je zase zpátky doma * zpátky doma u sněhu a ryb a hvězd a moře * a už věděl, odkud všechno přichází a kam se to zase vrací * a že se tam nic neztrácí a všemu je tam hezky * za pár dní, jak na tu zamotaninu sem tam myslel, zjistil, že už tam chodit znova nemusí * že mu stačí jen ten oranžový obláček, aby si to připomněl * protože ten obláček při takové myšlence vždycky poskočil a pak poskočily všechny ostatní obláčky a všechno se tak hned vždycky opravilo ...

 ...kde přišel Tučňáček k tomu oranžovému obláčku...?

oranzova-skvrna.jpg

 "...oranžové břicho?...ne...my máme oranžovou nahoře... Možná kdybyste se furt takhle neplácal od ničeho k ničemu, tak by se vám to nestalo...!"