Legenda: Barikáda
Hra na „zlé nacisty“ a na „hodné nacisty“.
Společná rétorika a paradoxní snaha mnoha lidí podřezat větev, na které sedí – vlivy, které pozoruji ve sdíleném prostředí a žasnu. Žasnu nad tím, jaká je najednou dvojí klasifikace cenzury informací, které popisují události na Ukrajině – jejich zákulisí a směr, kterým se snaží otočit názorovou platformu. Na západ od Ukrajiny jde o cílené omezování práv na svobodu slova – na východ od Ukrajiny jde o ochranu slovanského ducha a jeho renesanci.
Migrační krize – opět společné jmenovatele, které z ní vysloveně trčí, ale to my nechceme vidět. Nedokážeme si propojit události loňského podzimu, kdy migrace posloužila jako nástroj pomsty Běloruska za „příkoří“ která mu způsobil západ a když se to děje o pár měsíců později kvůli válečným operacím Ruska, tak nevidíme souvislost. To bychom ovšem museli přemýšlet vlastní hlavou, formulovat vlastní myšlenky a hovořit s vědomím vlastní odpovědnosti, kterou na sebe bereme tím, že takové názory reprodukujeme. Tohle ale mnoha lidem nehrozí – nepřemýšlí vlastní hlavou a myšlenky, které formulují, nejsou jejich – jsou jim implantované se specifickým účelem ideologicky rozvrátit ještě víc už takhle rozvrácenou společnost.
A kterou společnost to rozvrací?
Tu na východ nebo na západ od Ukrajiny?
Ukrajina je „barikádou“ 44 milionů obyčejných lidí, kterým někdo namaloval hákový kříž na záda a teď ho používá jako terč agrese. Nad tím vším se vytvořil štít Jednoty – je ukovaný z překvapivých lidských vlastností – ze soucitu a účasti – ze schopnosti roztáhnout křídla a vzít pod ně ty, kteří trpí a umírají. Jednou se dozvíme pravdu – o tom, kdo na východě Ukrajiny osm let útočil a kdo se bránil šířícímu se jedu - o tom, kdo byl zloděj, který volal „chyťte zloděje“. Pro většinu lidí jsou tohle „nečitelné“ informace – mohou se spolehnout jen na svoje bezprostřední pocity, na smysl pro rozpoznání dobrých a zlých úmyslů. Naprostá většina lidí nehodnotí před reakcí na katastrofu to, zda byla „přírodní“ nebo uměle vyvolaná – ale postaví se čelem ke zvládnutí jejího dopadu na životy lidí. Fakt, že nedokážeme něčemu zabránit – neznamená, že se otočíme zády a řekneme: „Dobře jim tak“. Je ale malé procento lidí, kteří to udělají a ještě si to dokážou statusy plnými sarkasmu a arogance odůvodnit. Neuvěřitelné se stává skutečností – v realitě jako obrovský paradox v chování člověka 21. století – v mentální sféře jako poslední křeč starého systémového matrixu, který kolem sebe bije hlava nehlava, zásobený energií slepých a hluchých statistů, kteří jen někomu skočili na špek.
P.S. Jako ostatní Legendy – i tato je oboustranná = popisuje odraz skutečnosti v zrcadle dopadu událostí v jednom z okamžiků doby. Každý se naladí podle své momentální pozice - a buď si něco vezme, nebo nad tím mávne rukou, protože usoudí, že to není pro něj – ale pro tu druhou stranu „barikády“.
