Definice: Když je něco špatně – například když se narodíš na špatnou planetu, do špatné země a do špatného národa…

 Od dětství pak podvědomě cítíš, že tady nejsi „doma“. Projevuje se to komplexem postojů a reakcí, které se nazývají „aktivní opozice“ = neuznáváš autority, pravidla ani normy – všechno je špatné a nepřátelské. Jak rosteš a dospíváš, tak se tyto přijaté vzorce aktualizují a rozvíjejí – jako dospělý pak neustále balancuješ na hraně ztráty identity - hledáš únik z nevlídné reality. Někdo přes alkohol a drogy, někdo přes vybudování aureoly poslání, které si nevybral, ale bylo mu přiděleno vyšší mocí, někdo skrze kombinaci obojího. Někdo zůstane v poloze aktivní opozice celý život – všechno je špatné: potraviny a ovzduší jsou plné chemie, lidi jsou zmanipulované ovce, vlády jsou zločinecké a politici jsou psychopati. Nic se ti nedaří, celý svět se proti tobě spiknul, vše, co se děje jen potvrzuje tvé zjištění o podstatě prohnilého systému. Cokoliv souhlasí s tvým názorem, k tomu se upneš - na tom se snažíš ukotvit a najít vlastní identifikaci. Masochisticky přeješ vlastnímu státu a národu jen to nejhorší – projevuješ to sympatií s těmi, kdo tento stát a národ nenávidí z úplně jiných důvodů. Paradoxem je, že kdyby se vyplnily tvé sny – tj. dostal bys satisfakci zničením všeho toho, co nenávidíš a přesunul ses do země, kterou jsi podporoval v útočné rétorice, nastala by ta samá situace, ze které jsi utekl – vše by bylo špatně, vláda by byla špatná a politici by byli psychopati…atd.

 Řešení problému začarovaného kruhu – nejsem si jistá, jestli existuje. Je totiž docela dobře možné, že člověk v takovém nastavení se tady opravdu ocitnul omylem. Už dříve jsem psala o tom, že Duše do stávajícího systémového matrixu (do inkarnace) nenaprogramuje v mnoha případech vyšší Já Jaderné Bytosti, ale samozvaná duchovní hierarchie tzv. nanebevzatých Mistrů, kteří Duši naformátují a vloží do ní program Plánu pro inkarnaci, který by si vůbec nevybrala – viz pocity o poslání uděleném vyšší mocí. Proč se toto děje? Protože v prostředí existenčního systému, který je postavený na hierarchické manifestaci Moci, je rovnováha sil udržována „uměle“ – tj. podle záměrů parazitických entit, které zastřešuje tzv. Egregor Moci, jehož vůli do pozemského rozměru vnáší globální Elita. 

 Snaha vymanit se ze silového pole tohoto systémového nastavení se nazývá Transformace Kolektivního Vědomí Lidstva. Prošli jsme už mnoha fázemi tohoto procesu, a pokud se podaří ukotvit všechny potřebné „instalace“, dočkáme se úplně jiného Modelu Existence, který bude mít úplně jinak nastavené vztahy a vzájemné vazby svých uživatelů. Člověk se dočká posunu do Celistvosti Bytí a Duše ponese Plán Života, který bude v souladu se všemi souběžnými nebo alternativními projekcemi jeho zdrojové Jaderné Bytosti. Dokud se tento posun nedokončí, asi zatím nebude pro „naformátované“ Duše žádná možnost nápravy. Jedinou cestou je pochopení smyslu vlastního Života a v mezích manipulačního prostoru si podle míry tohoto pochopení upravit svůj pohled do nitra sama-sebe, i do Světa obecně. 

 P.S. I tentokrát jsem nastíněnou problematiku uvedla v nějaké extrémní podobě – abych mohla názorně popsat jednotlivosti – to ovšem neznamená, že všichni, kdo cítí poslání, nebo mají pochybnosti o tom, zda jsou tady správně, budou reagovat a žít tak, jak jsem zveličila. Každý člověk je jiný – jedinečný – každý máme jiné životní podmínky a možnosti, každý je umí jinak využít a zhodnotit.