a další možné vstupy do jiných dimenzí, do paralelních světů nebo zkratky k dalekým galaxiím, které ani pozemským teleskopem nevidíme. Jak by se nám teď hodily - mít je na dosah ruky, otevřené a v provozu. Uniknout tomu šílenství, které běží v přímém přenosu a vypnout tuto bláznivou realitu - alespoň na malou chvilku. Kdysi dávno jsme mívali vedle baráku sklep - byla to malinká místnůstka ve svahu na pozemku, jen na jablka pro zimní uskladnění. Často se mi zdál sen za bílého dne - když se mysl při práci na zahradě zatoulá do alternativního světa fantazie - otevřela jsem dveře do sklepa a přede mnou byla louka s výhledem do hor. Krásná krajina, nedotčená příroda, bezpečný azyl pro duši, která se tam chodila rekreovat a občas její nadšení zarezonovalo do představ o skutečném prožitku. Před pár lety jsme sklep zrušili - budovali jsme rozsáhlou přístavbu a celý svah jsme podezdili kamennou zdí - portál se zavřel, brána se deaktivovala a sny odezněly. Vím ale, že ten vchod tam je, cítím jeho přítomnost za kameny a občas se mi podaří zahlédnout záři jiného slunce, které jimi prosvítá.

 Dnes ty záblesky zase pozoruji - jako by narůstala aktivita Portálu. Možná je to všeobecný jev - a začaly se otevírat i další dimenzionální brány, aby ti, kdo už neunesou tíhu skutečnosti, mohli "vycestovat". Někdo v představách, jiný doopravdy - protože každý tady jsme z konkrétního důvodu. Bojíme se toho a onoho, ztrácíme jistoty a nevíme dne ani hodiny, kdy na nás cosi nezvladatelného udeří - cosi, co není v našich silách zastavit. My ale sílu máme - my sami jsme ta síla - vesmír nehraje kostky, když nás posílá do všech možných koutů svých světů. Přicházíme s určitou vizí, kterou během života naplňujeme - někdy lehoulince, levou zadní, jindy hodně bolestně a ztuha - ale ta vize tady je, existuje, proto nás porazí jen to, co tuto vizi v nás může doplnit a posunout k další fázi uskutečnění.

 Od rána skládám poznámky k připravovanému článku v sérii Kamenů Síly - sbírám informace na internetu a stále mi naskakují aktuální vyznání lidí - je v tom strach - z testování, z očkování, z nanobotů na testovacích tyčinkách, z čipů, které nám vsunují do těla, aby nás ovládali, třídili a eliminovali...je toho plný facebook a další sítě. Za sebe bych k tomu řekla jediné - nebojím se, moje aurické pole si poradí s viry, nanoboty i čipem - nic, co je elektronického, nebo touto cestou komunikuje, nemá šanci v prostředí mého EM pole fungovat - mám to odzkoušené z používání čipových karet v hotelech, při platbách na terminálech i při průchodech skenovacími branami u soudu nebo na letištích - stačí jen to pole mentálně posílit a "naprogramovat" pro ten správný funkční účel.

 Takže hlavu vzhůru - s jasnou myslí a otevřeným srdcem jsme už prošli kdejakou nástrahou a poradíme si i s touto, která mediálně nabývá obludných rozměrů - zase zazvoníme klíčema, ale tentokrát to bude jiné zvonění - jsme čes-kej národ (ČES-KEY) a naše klíče odemykají ty ztracené a zakopané hvězdné brány.

 Jeden střípek z poznámek - Hvězdné brány na Zemi