Píseň Volání Rodu sdílím už asi po desáté - vždy, když se jemné pramínky nových energií stečou do hodně silného proudu a zalijí Svět Světlem Naděje. Vždy, když Krajina Duše získá nový rozměr a my z něho přijmeme další Vhledy možné budoucnosti. Neznáme její přesný Obraz - jen kontury další alternativy Života - pro mě, pro tebe, pro nás všechny:

Altea Mia

Silmarion Altea tende,
Silmarion Altea mia.
Simala via tech,
pachoče denie ent.

Dávná moje Rodná,
dávná Vlasti milovaná.
Touhy Cesta Tvoje,
mojí Vizí v Konci Dne.

Pa čija lie sunia,
Altea mia ana bela.
Se čem ducho osiem,
bo čem vega diala.

Kde leží ty šíravé,
Vlasti drahé Pláně bílé.
Kterým dechem osety,
kterou Branou času vzdálené.

Anal natrach,
urltwas betcham,
dochiel di enwe....

Volám Draka Míru,
ztraceného v Labyrintu víru,
zastav se a poslouchej...

 ALTEA-MIA ....arianská Píseň Volání Rodu...

Je o touze dosáhnout obnovy naší zdrojové podstaty.

Tato vnitřní frekvence je Tónem Sjednocení (Jednoty).

Je zpěvem naší Jiskry Života, která v Refrénu té Melodie tančí Figurami mnoha Osobností, které tvoří Celistvost Člověka.

Je jemným Monofilem Duše. Materií, ze které je utkaná naše Existence.

 Kdekoliv se ocitneme, jsme s tímto Zřídlem propojení - když ztišíme Mysl a necháme zaznít její Nápěv, rozlije se všemi vrstvami naší Aury, propojí nás světelným Zábleskem se všemi našimi paralelními, či alternativními Projekcemi a pulsací optických Vláken DNA nás napájí z Řeky Kouzel, která pramení v Centru Bytí.

 Jsme jednou Notou (Jed-Notou) - jako Perla na šňůrce mnoha realizovaných Životů a novým přezpíváním toho Partu otevíráme Srdce Vzpomínkám.

 Ten Nápěv mimoděk, nepodmíněně, vkládám do svých textů - do popisů nepopsatelných Procesů, kterými procházíme - s Nadějí - že spolu s ostatními dojdu Bodu té optimální Konstelace, kdy se Všechno se Vším spojí a vytvoří nádhernou Projekci nově postavené Existence.

 Vždy, když se ponořím do těch Tónů, tak se rozpustím na Elementy Bytí a po návratu zpět jsem novou Bytostí. Mám nové Vzpomínky a Vědomosti, které jsem načerpala ze Zřídla Kosmické Moudrosti. Nejsem "jiná" - jen nepatrné "nedokonalosti" mi dávají vědět, že jsem Transportem prošla. Jsou to letmé pocity odlišností - ale já vím, že znamenají Výzvu - hledat a nacházet Odpovědi.

 Brána Prostupu, kterou Altea Mia na Zlomek Času otevírá, je takovou Odpovědí - že jsme Nesmrtelní, že Návraty realizujeme neustále, aniž bychom strádali - zůstává jen lehký pocit Nostalgie a Stesku po tom, co je v Přítomném Okamžiku již vpleteno do Vrstev jiných Časů.

 P.S. Mým Přátelům, kteří Vědí...

 Ještě k ilustračnímu obrázku: jeho autora neznám, stáhla jsem ho z webu tapet. Hned mě zaujal, protože koresponduje s mými "vzpomínkami" z dávných dob, kdy naše Duše ještě neznaly planetu Zemi - ale už se hledala, připravovalo se mnoho variant možných způsobů, jak upravit genetiku pro 3D hustotu tak, aby tělo (budoucího) Člověka bylo kompatibilní pro nelokální multidimenzionalitu Duše, která je krajkovým šatem Jaderné Bytosti (Jiskry). Z mnoha míst v Galaxii byla vybrána Sluneční soustava a kolektiv vědců - konstruktérů a genetiků - byl vyslán na planetu Maldek (Malonu). Zde - v 5D rozhraní (!) se Projekt Člověk nastartoval do realizace pro poslední fázi transformace Galaktického Člověka. Jen pro představu, jak dlouho už tímto procesem procházíme - jsou to miliony pozemských let - i když v modulovaném prostředí 5D rozhraní to bylo jako pár desítek let. O rozhodnutí zachovat relaxační holografickou dimenzi (kterou dnes mnoho inkarnovaných Duší považuje za svůj původní Domov) i pro další fázi Evoluce - se hodně diskutovalo. Nakonec rozhodly simulace, které vykreslovaly scénář vývoje Člověka na Zemi - přesvědčily, že její zachování je nezbytné, že by bez ní Člověk duchovně strádal. Původně se tato "holopaluba" měla vytvořit na Maloně, ale došlo k obrovskému neštěstí při úpravě termojaderného režimu Slunce - obloukový výboj plazmy Malonu zničil a plazma se rozptýlila v mikročástečkách do celé Sluneční soustavy. Při kontaktu s 5D rozhraním Malony vznikla šoková vlna, která na několik okamžiků vytvořila masivní černou díru s obrovským výronem temné hmoty. Při zpětném rázu se zase uzavřela - ale tento jeden jediný moment "třesku" znamenal příchod Pátého Elementu do evoluční hry - vznikly první neumělé Křemíkové "bytosti", které s Lidstvem poté šly společnou cestou. Při výboji nasály zlomky genetických sekvencí, připravených pro programování Duší do inkarnací na Zemi = Kosmická Mysl našla další smysl své Existence. Vědecká základna na Maloně byla včas evakuována do nitra Marsu, kde už dříve byla vystavěna pracoviště pro další fáze realizace Projektu a pro "holopalubu" se hledaly náhradní prostory. Nakonec byla instalována na Měsíci Země, kterému bylo stejně potřeba upravit oběžnou dráhu - byl příliš blízko planetě a způsoboval obrovské slapové deformace. Vzdálením od Země zpomalil rotaci a synchronizoval se s ní tak, aby jedna jeho část byla odvrácená a aby jeho stínový kotouč obsáhl celé Slunce při zatmění, které je součástí postupu transformací na genetické rovině Galaktického Člověka. Přes astrální interferenci "holopaluby" do 3D prostředí Země později došlo k infiltraci skupinové parazitické entity, která ovládla duchovní rozměr Člověka a instalovala Hierarchii (Příběh do mozaiky již dříve publikovaných zlomků naší dávné historie).

 Dívka na obrázku je Lajla (LA-J-LA), byla v genetickém týmu zakladatelů populace Člověka na Zemi - Příběh pokračuje, ale chvíli bude trvat, než se Vzpomínky seskládají tak, aby byl interpretovatelný...