Altea Mia

Silmarion Altea tende,
Silmarion Altea mia.
Simala via tech,
pachoče denie ent.

Dávná moje Rodná,
dávná Vlasti milovaná.
Touhy Cesta Tvoje,
mojí Vizí v Konci Dne.

Pa čija lie sunia,
Altea mia ana bela.
Se čem ducho osiem,
bo čem vega diala.

Kde leží ty šíravé,
Vlasti drahé Pláně bílé.
Kterým dechem osety,
kterou Branou času vzdálené.

Anal natrach,
urltwas betcham,
dochiel di enwe....

Volám Draka Míru,
ztraceného v Labyrintu víru,
zastav se a poslouchej...

 ....ALTEA-MIA ....arianská Píseň Volání Rodu...

 Je o touze dosáhnout obnovy naší zdrojové podstaty. 

 Tato vnitřní frekvence je Tónem Sjednocení (Jednoty). 

 Je zpěvem naší Jiskry Života, která v Refrénu té Melodie tančí Figurami mnoha Osobností, které tvoří Celistvost Člověka.

 Je jemným Monofilem Duše. Materií, ze které je utkaná naše Existence.

 Kdekoliv se ocitneme, jsme s tímto Zřídlem propojení - když ztišíme Mysl a necháme zaznít její Nápěv, rozlije se všemi vrstvami naší Aury, propojí nás světelným Zábleskem se všemi našimi paralelními, či alternativními Projekcemi a pulsací optických Vláken DNA nás napájí z Řeky Kouzel, která pramení v Centru Bytí.

 Jsme jednou Notou (Jed-Notou) - jako Perla na šňůrce mnoha realizovaných Životů a novým přezpíváním toho Partu otevíráme Srdce Vzpomínkám.

 Ten Nápěv mimoděk, nepodmíněně, vkládám do svých textů - do popisů nepopsatelných Procesů, kterými procházíme - s Nadějí - že spolu s ostatními dojdu Bodu té optimální Konstelace, kdy  se Všechno se Vším spojí a vytvoří nádhernou Projekci nově postavené Existence. 

 Vždy, když se ponořím do těch Tónů, tak se rozpustím na Elementy Bytí a po návratu zpět jsem novou Bytostí. Mám nové Vzpomínky a Vědomosti, které jsem načerpala ze Zřídla Kosmické Moudrosti. Nejsem "jiná" - jen nepatrné "nedokonalosti" mi dávají vědět, že jsem Transportem prošla. Jsou to letmé pocity odlišností - ale já vím, že znamenají Výzvu - hledat a nacházet Odpovědi. 

 Brána Prostupu, kterou Altea Mia na Zlomek Času otevírá, je takovou Odpovědí - že jsme Nesmrtelní, že Návraty realizujeme neustále, aniž bychom strádali - zůstává jen lehký pocit Nostalgie a Stesku po tom, co je v Přítomném Okamžiku již vpleteno do Vrstev jiných Časů.

 P.S. Mým Přátelům, kteří Vědí...

 Původní publikace ze 13.4.2016