Prezentace v plném rozlišení

 Systémové komplexy ATLANTIS a PRA-GAJA spolu souvisí velmi úzce a vlastně by mohly být v jednom společném celku. K jejich rozdělení došlo z evolučního hlediska - tedy díky konkrétnímu kroku ve vývoji lidského kolektivního vědomí. V hmotném světě byl tento PRÁH zaznamenán jako pád Atlantidy a přesun priorit do oblasti materiálních hodnot života. Duchovní rozměr se sice neztratil, ale byl "odsunut" na okraj dosažitelnosti - tedy do chrámů zasvěcení a do tajných nauk uzavřených skupin lidí, kteří prošli tím zasvěcením (hermetismus). Samozřejmě se to týká znalostí a vědění - schopnost disponovat mentální silou vůle byla v obecném měřítku "potlačena" a přešla na bázi spontánnosti a neřízené ojedinělosti... K takovým "radikálním" zásahům do kolektivního vědomí dochází vlivem působení mnoha faktorů, které souhrnně nazýváme časovou zralostí - jde o automaticky spouštěné sekvence událostí z prostředí realit informačních polí, kde se na jejich skládání do sítě kontinua podílí množství bytostí, které momentálně nejsou v inkarnaci. Tato témata jsem podrobněji probírala v předchozích textech a z širšího hlediska jde o sebeorganizační procesy v rámci "Projektu Člověk". Konkrétní datování, které se okolo zániku Atlantidy dostalo do našeho povědomí díky různým channelovaným informacím, je pouze orientační a v podstatě není až tolik důležité - změny totiž přicházejí velmi zvolna a systematicky na tolika úrovních, že nejde o jedinou konkrétní událost, ale celé sekvence množin událostí, které jsou zdánlivě "chaoticky" rozmístěné v toku času, ale jakmile se strukturální pole existence poskládá do komplexního uzlu (atraktoru), tak se sloučí a překlopí všechny tomu podobné shluky událostí v čase a tedy i v prostoru. Projekci těchto uzlů známe jako katastrofy, války nebo vynoření se nových filozofických směrů a také vědeckých vynálezů a technologií. Podle teorie "Časové vlny Nula" se nazývají NOVOSTI a nerozlišuje se, zda je dopad na lidstvo pozitivní nebo negativní. Reliéf rezonance novostí je fraktálního charakteru a tedy to, co platí v makro-rozměrovém měřítku, probíhá v kaskádách hierarchií až po osobní průběh jednoho našeho "obyčejného" lidského života. To je dáno strukturou systémového matrixu a tam, na jeho úrovni, dochází k oscilaci energií, které potencují projevení novosti do světa skutečností.

 Člověk ale potřebuje řadit svoji historii chronologicky a nad "podivností" vynořování a zanikání různých paradigmat a názorových proudů ve "vertikálním" směru - tedy napříč vrstvami času - se díky fragmentaci vědních a společenských oborů  (ve smyslu úzce orientované působnosti) - příliš nepozastavuje nebo to označí za paradox či anomálii a podle obecného "výjimka potvrzuje pravidlo" se to zamete pod koberec nebo vysvětlí nějakou kompromisní tezí. V případě zániku Atlantidy máme napojení na velkou globální událost - a sice na "potopu světa", která musela proběhnout v jednom čase - tedy na všech místech světa najednou - v reliéfu novostí se jedná o rezonanci do reality v takových rychlostech, že se jejich hroty zobrazí jako rovná linie toku na těsné hranici horizontální čáry nuly. Takové finální uzly se objevily tři - potopa, přelom letopočtu a rok 2012, kdy do třetice všeho dobrého a zlého se houpačka přetočila a uzavřela celou kaskádu cyklů času. Prakticky to zarovnalo strukturální pole maxima linií možných "budoucnosti" do jednoho konkrétního směru, který je nyní určující pro náš pohyb touto realitou života i všech souvisejících existencí na osobním "stromu života" duše (jaderné bytosti). Změna proběhla hlavně v systémových vzorcích struktur vědomí a tyto proměněné vzory jsou strukturované tak, že sice ovlivňují celek všeho v rámci Projektu pro galaxii Mléčná dráha a Člověka v tomto prostředí, ale do našich životů zasahují v takové individuální míře, jakou jsme schopni "unést". Každý člověk, každá bytost, je na nějaké dosažené pozici v celku kolektivu a podle toho se mu také otevírají strukturální celky nově seskládaných matric - v podstatě se z hloubek "nevědomí" aktivují do sféry podvědomých funkcí a dále do vědomých (denně používaných) dispozic - jde o postupné zarovnávání do polohy všesměrové kompatibility a společnou platformou té shody je náš "frekvenční vzorec" (FQ) a "informační mřížka", která tento vzorec nese prostřednictvím energetického čakrového systému do našeho hmotného těla - v základu to je taková skladba na sebe navazujících frekvencí v mentálním poli energie, že by se dalo mluvit o osobní symfonii člověka, která je pak dál v rámci sítě matric pojímána jako jeden nástroj ve větší symfonické skladbě atd... Určitě jste o tom někteří už slyšeli, nebo dokonce měli možnost si nechat převést tuto svojí vlastní "hudbu duše" do nám známých tónových sekvencí. Takový převod může provést člověk se specifickou dispozicí (ne každý tu hudbu duše "slyší") - je to podobné jako vidění aury. Velmi zajímavě s tím pracuje Ladislava Písnička Svobodová...

 Změny v systémové matrici ovlivňují tedy naprosto všechno v projevených sférách existence a rovněž v informačních polích, kde jsou pro tuto projekci nově sestavovány datové pakety k vnímání, sdílení i k tvorbě asociačních řad formou vytváření "příběhů" o smysluplnosti běhu života (procesů, které to mají na starosti). Na individuální rovině jde o strukturovaný komplex projevu osobnosti - tedy o základní mentální archetypy  a mapy, které jejich kombinace vytváří a podle které lze poznat, kdo jsme (co jsme zač) a co se od nás dá očekávat. Tyto aspekty souvisí s genetickými vlivy a také skupinovými etnickými možnostmi (například) - je to hodně složitá problematika a v Pandoře tuto oblast schématicky zobrazují právě grafické struktury komplexů Atlantis a Pra-Gaja. V šablonách tomu odpovídá YANTRA, která zobrazuje strukturu napojení bytosti (duše) do společné sítě lidstva v rámci makrokosmu - a z ní vycházející fragmenty jednotlivců - jde sice o prastarou nauku, ale nově se začala používat v psychologii teprve nedávno - jde o ENNEAGRAM = mapu osobnosti. Enneagram je velmi obsáhlý obor - kdo by měl zájem prostudovat tuto oblast podrobněji, pak ze všech možných zdrojů je docela dobrá tato diplomová práce Michala Petra.

 Systémové grafické obrazy matric mentálního potenciálu člověka (Atlantis a Pra-Gaja) jsou univerzálního charakteru - jsou mnoha-účelově aplikovatelné. Jednotlivé popisy by v jejich vlastnostech a funkcích jenom nadělaly zmatek, protože tyto již "vyšší" evoluční formace obsahují svoji komplexní obsahovou inteligenci projevu a růstu. Na obrazech je tento aspekt vyjádřený mnoha-směrovým pohybem - jde o kombinace pulzů, rotací a kmitů v proměnném prostředí svého určení do všech možných sfér existence - tedy na bázi vztahů sil jin-jang (kmitání v gravitačních vlnách) a toků energie polem osobní aury v reakcích na blízké i vzdálené interakční objekty - tedy další lidi a celkově na společnost - vlastně do všech oblastí života. Progresivní dynamiku projevu vzorců osobnosti (jejich kombinaci) určuje devíti prvková základní skladba - jde o trans-pozici primárního duálního hexagramu v Pandoře, která by se obecně dala zjednodušit na součtovou řadu 6 + 3 = 9...kde trojka je "plodem" toho párového elementu jin-jang  - jeho pohybu v matricích Pandory...podle součtu 1 + 1 = 3, který zde lze pojímat jako dostatečnou hodnotu k překlopení šestky na devítku, která tak zaujme pozici "přesahového" energetického útvaru - proto jde o proměnné inteligentní prostředí, kde nelze napasovat jednotný mustr a spoléhat na jeho konstantnost. Tento výpočet také ladí s tzv. oktávou živosti, kde 3D je propojená do 6D...

 Ohledně kódování vnitřní sítě struktur je zajímavé označení komplexu PRA-GAJA, kde je na první pohled zřejmé, že jde o navázání na pra-původní vzorce systému Atlantis (před-obraz současného světa) a také tam prosvítá souvislost s Prahou (PRAGA), tedy s českou lokalitou a dále PRAGA-JÁ...je symetrické s BOHEMIA (BOHEM-I-JÁ), kde tyto asociace zdůrazňují původ kódovacího jazyka = LIDŠTINY do slovanských souvislostí už prostřednictvím národa Pra-Slovanů, kteří se po pádu Atlantidy stali zde na Zemi nositeli původního Projektu. V ezoterické a mystické tradici je toto velmi silné gravitační pole soudržnosti samotných základů naší galaxie - z dob, kdy dračí šesterečné párové entity došly v evoluci k rozdělení na dvě polaritní složky jin-jang individuality pěti-prvkového nositele uhlíkové inteligence, postavené na té pohybové dynamice, kterou jsme odvodili ze struktury "en/ne-a-gramu". Ten zřejmý dvojitý "zápor" je pozitivní aspekt devítky - její funkce přesahu do fibrilačního okraje na horizontu událostí - kdy v tom osobním nastavení jde spíš o "příslib" překročení vlastního stínu - kdykoliv, v jakémkoliv okamžiku... V neposlední  řadě je potřeba se zmínit o souvislosti s prastarým slovanským Árijským národem, který je dědicem toho základního genu (varianta Rožiců) - dnes více známém jako "haploskupina" R1a = ÁRIA a její linie, kterou někdy označujeme jako dračí - podle původních dračích entit ARIANŮ (viz Blavatská a Cesta draků Arianů) nebo jako LINII GRÁLU = ARIADNINA NIT (ARIA-DNA). O síle tohoto egregoru nás přesvědčí to, jakým způsobem převzaly toto kódování (z genetického hlediska) některé ezoterické proudy - především jakým děsivým způsobem se projektoval do fašismu a jeho pojetí Árijské čisté rasy... Tímto tématem se také velmi zajímavým způsobem zabýval Ivo Wiesner - třeba v knize "Děti moudrých draků", nebo "Národ v lénu bohů", kde je ocitováno poselství pro český národ (na straně 29), kde je PRAGÁJA DÉVA PRAGÁJA překládáno ze sanskrtu (indštiny) jako SETKÁNÍ BOHŮ, což nám opět hezky koresponduje s pojetím českého národa jako BOHEMIA.

 Těch okolností a jevů, které se okolo matric Atlantis a Pra-Gaja aktivuje do asociací, je příliš mnoho a nelze je jen tak souhrnně všechny zmínit a popsat. Budu se k nim ale průběžně vracet v dalších popisech - tak, jak se budou samy skládat do symetrií a logických celků. Zbývající (zatím nepopsané) grafické obrazy struktur v Pandoře budou již z jiného "soudku". Jsou koncipovány a kódovány na jiné prostorové šabloně - jde o šablonu BRILLIANT, se kterou se již naprosto lehce a s velkou přesností dá pracovat - tedy v individuálním schématu konkrétního člověka, v originální a nikdy neopakovatelné kompozici.

 Ilustrace - A.M.A.